The Impact of Family Policies on Fertility in the Visegrád Group

Abstract

This thesis examines the effectiveness of family policies implemented in the Visegrad Group (V4) countries after the fall of communism in 1989 and their impact on the total fertility rate. While previous studies on this topic usually focused on one country or a larger group of countries, this thesis provides a comparative approach that enables a more interpretable comparison of policy effects. We analyzed the effects of seven family policies on fertility in the given countries. We chose the synthetic control method that simulated the evolution of the total fertility rate if the given policy had not been introduced. As a control group, we chose countries that are members of both the EU and the OECD. The findings highlight the diverse outcomes of family policies within the V4 Group. While the Czech Republic was successful in boosting fertility through effective allocation of public finances, Hungary's generous investment in family policies provided relatively limited results. For a long period, Poland did not invest in families much, which has changed in recent years and affected fertility positively, yet only a short-term impact is present. Despite allocating fewer resources, Slovakia has managed to maintain a stable total fertility rate. In summary, the impacts of family policies on fertility vary across...

Tato práce zkoumá efektivitu rodinných politik realizovaných v zemích Visegrádské skupiny (V4) po pádu komunismu v roce 1989 a jejich vliv na úhrnnou plodnost. Zatímco předchozí studie na toto téma se obvykle zaměřovaly na jednu zemi nebo větší skupinu zemí, tato práce poskytuje komparativní přístup, který umožňuje lépe interpretovatelné srovnání účinků politik. Celkově jsme analyzovali dopady sedmi rodinných politik na plodnost v daných zemích. Zvolili jsme syntetickou kontrolní metodu, která simulovala vývoj úhrnné plodnosti, pokud by daná politika nebyla zavedena. Jako kontrolní skupinu jsme zvolili země, které jsou zároveň členy Evropské unie a OECD. Naše zjištění ukazují různorodé výsledky rodinných politik ve skupině V4. Zatímco Česká republika byla úspěšná ve zvýšení plodnosti prostřednictvím efektivní alokace veřejných financí, vysoké investice Maďarska do rodinných politik přinesly relativně omezené výsledky. Polsko dlouho do rodin příliš neinvestovalo, což se v posledních letech změnilo a pozitivně ovlivnilo plodnost, přesto byl přítomen pouze krátkodobý dopad. Slovensku se daří udržovat stabilní míru plodnosti navzdory nižší alokaci financí. Celkově lze říct, že dopady rodinných politik na plodnost se v rámci Visegrádské skupiny liší a je zde malý prostor pro sjednocení politik.