Proměny narativních postupů v současné japonské literatuře

Abstract

in English This thesis maps the changes, that occurred in Japanese literature during the late 1970's and early 1980's. Literature written in this time period is often associated with the phenomena of postmodernism. This thesis is based on the presumption, that Japanese postmodernity is a historical phenomenon, and its shape is closely related to the shape of Japanese modernity before and after the World War II. The aim of this thesis is to analyze these postmodern tendencies in their historical continuity in relation to the modern literary discourse, and by doing that fill in the gap between modern and contemporary Japanese literary development. The methodological basis of this thesis is in the Western discourse about postmodernism, from which it borrows a formal framework, and at the same time in the works by Japanese critics, which give the concept of postmodernism a necessary specific localized content. The analysis of respective representative literary texts is based on how they were perceived in contemporary literary magazines and in the press, and on close reading of them. The analysis of the texts is based on the fictional worlds theory. This thesis is divided into two larger parts. Part one is centered around conceptual and theoretical definition of Japanese modernity on two levels....

česky Tato práce mapuje změny, které se odehrály na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let v japonské literatuře. Literatura psaná v této době je v kritické literatuře často označována jako "postmoderní". Tato práce je založená na předpokladu, že je japonská postmoderna historickým fenoménem, jehož podoba je úzce svázána s podobou japonské modernity před a po Druhé světové válce. Cílem práce je postihnout tyto postmoderní tendence v jejich historické návaznosti na moderní diskurz, a tím zaplnit mezeru v kontinuitě mezi moderní a současnou japonskou literaturou. Práce je metodologicky ukotvená jak v západním diskurzu o postmoderních fenoménech, z nichž si vypůjčuje formální rámec, tak v pracích japonských kritiků, kteří pak tomuto rámci dodávají konkrétní lokalizovaný obsah. Při analýze jednotlivých děl práce vychází zejména z dobové reflexe v literárních časopisech a tisku, a dále z pozorného kritického čtení postmoderních tendencí jednotlivých děl. Pro tuto analýzu je hlavním zdrojem logiky čtení teorie fikčních světů. Práce je koncipována ve dvou větších celcích. První se soustředí na konceptuální a teoretické vymezení japonské moderny, v první rovině podle jejích specifik během období Meidži (1868-1912), před Druhou světovou válkou, a pak po válce. Dále je součástí práce obecná analýza...