Moravská šlechta a novokřtěnci. Příklad panství Mikulov a Slavkov.
The Nobility of Moravia and Anabaptists. The Example of Domaine Mikulov and Slavkov.
bakalářská práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/176999Identifikátory
SIS: 202087
Kolekce
- Kvalifikační práce [22841]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Bobková, Lenka
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Historie
Katedra / ústav / klinika
Ústav českých dějin
Datum obhajoby
5. 9. 2022
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Dobře
Klíčová slova (česky)
Novokřtěnci|jižní Morava|16. století|příchod|habsburští panovníci|moravská šlechta|sídla novokřtěnců|rekatolizace|vypovězeníKlíčová slova (anglicky)
Anabaptists|Southern Moravia|16th century|Arrival|Kings of the House of Habsbourg|Nobility of Moravia|Settlements of Anabaptists|re-catholicisation|banishment(česky) Cílem této bakalářské práce je podat obraz o působení komunity novokřtěnců na jižní Moravě v letech 1526−1622, od jejich příchodu do relativně tolerantního prostředí až po vypovězení ze země po porážce stavů na Bílé hoře, a to zejména se zaměřením na vzájemný vztah novokřtěnců a moravské šlechty. Pro posouzení dané problematiky jsem využil především text novokřtěnecké kroniky, zemská zřízení pro Moravské markrabství a z nevydaných archivních pramenů urbáře a daňové přiznávací listy majitelů moravských panství. Seznámil jsem se i s výsledky předchozího bádání. Pramenný výzkum ukázal, že soužití novokřtěnců a moravské šlechty bylo pro obě strany přínosné. Šlechta oceňovala pracovitost, skromnost a řemeslnou dovednost novokřtěnců a na oplátku jim poskytla podmínky pro usídlení, ochranu před katolickým panovníkem a určité zázemí i proti restrikcím obsaženým v zemských zákonech. Tato mikrosonda ukazuje mimo jiné, že předpisy pro soužití náboženských skupin formované zemským sněmem nemusely být v každodenním životě konkrétních panství naplňovány úplně.
(in English): The aim of this bachelor thesis is to give an account of the influence of the community of Baptists in South Moravia in the years 1526−1622, from their advent into a relatively tolerant environment, to the expulsion of the country after the defeat of the Estates in the Battle on the White Mountain, especially with a focus on the relationship between the Baptists and the Moravian nobility. For the purpose of assessing this issue, I mainly used the text of the Baptist chronicle, land ordonnances and the archive sources of the urbarium and the tax return lists of the owners of the Moravian demesnes. I also became acquainted with the results of the work of earlier research. Study of sources showed that the co-existence of the Baptists and Moravian nobility was beneficial for both sides. The nobility appreciated the diligence, modesty, and craftsmanship of the Baptists and, in return, provided them with conditions for their settlement, protection against the Catholic monarch and a certain background against the restrictions within the laws of the land. This microsonde shows among others that the regulations concerning the cohabitation of various confessional groups formulated by the land diet were not absolutely put in to the everyday life of specific demesnes.