Vitae sanctorum: úloha franské hagiografické tradice při nástupu Karlovců

Abstract

(in English): This diploma thesis focuses on the early Carolingian hagiographic production and its role in the Carolingians' rise to power. Two main issues are explored. Firstly, the influence of the hagiographic production on the rise of the Carolingians in the Frankish Empire and on the dynastic coup of 751 is examined. Secondly, the portrayal of the Carolingian expansion into Friesland and Bavaria in the hagiographical writings is analyzed and the legitimizing role that these writings may have played in the Carolingian politics is explored. After a terminological and methodological introduction, the political development of the Frankish Empire is summarized, with an emphasis on the rise of the Carolingians. This account is accompanied by an overview of the development of the Latin hagiographical tradition in the Frankish Empire, with particular reference to the facts that are further explored in the thesis, such as the transformation of the missionary ideal, the image of a noble saint, and the depiction of the cooperation between a saint and a ruler. In the third chapter, the historiographical debate on the Germanic royal sacrality and the phenomenon of noble saints is discussed in detail, and possible uses of its concepts are illustrated. These are then applied to the examples of the...

(česky) Diplomová práce se zabývá raně karolinskou hagiografickou produkcí a její úlohou při nástupu Karlovců k moci. Sledovány jsou přitom dvě hlavní linie. Ta první zkoumá vliv hagiografické produkce na vzestup Karolinského rodu ve Franské říši a na dynastický převrat roku 751. Ve druhé je následně pozornost zaměřena na obraz karolinské expanze do Fríska a Bavorska v hagiografických spisech a na to, jakou legitimizační roli mohly hrát dané spisy v karolinské politice. Po úvodním terminologickém a metodologickém vymezení je nejprve podán popis politického vývoje Franské říše s důrazem na vzestup Karlovců a přehled vývoje latinské hagiografické tradice ve Franské říši se zvláštním zřetelem ke skutečnostem, které jsou v práci dále zkoumány, jakými jsou proměna misijního ideálu, obraz urozeného světce a vyobrazení spolupráce světce a panovníka. Ve třetí kapitole je zevrubně podán vývoj bádání o germánské královské sakralitě a fenoménu urozených svatých a jsou ukázány možnosti užití daných konceptů. Ty jsou pak aplikovány na příkladu svatých z rodu Karlovců - zejména sv. Arnulfa z Met a sv. Gertrudy z Nivelles. V práci je přitom ukázáno, že se jednalo o legitimizační světce a propagace jejich kultu byla politickou záležitostí. Ta měla za cíl posvětit vlastní rod, vyvýšit jej nad ostatní franskou...