Modalita v čínském politickém diskurzu: proslovy na celonárodních sjezdech KS Číny (1946-2017)
Modality in Chinese Political Discourse: The Case of Speeches at the National Congress of the Communist Party of China (1946-2017)
bakalářská práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/150529Identifikátory
SIS: 199608
Kolekce
- Kvalifikační práce [22834]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Zádrapa, Lukáš
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Sinologie
Katedra / ústav / klinika
Katedra sinologie
Datum obhajoby
6. 9. 2021
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Velmi dobře
Klíčová slova (česky)
modalita|modální slovesa|sjezdy komunistické strany Číny|komunistická strana Číny|legitimizace jazykem|politické zprávyKlíčová slova (anglicky)
modality|modal verbs|National Congress of the Communist Party of China|Communist Party of China|legitimization through language|political reportsV práci kvantitativně analyzuji modalitu ve zprávách o práci ústředního výboru Komunistické strany Číny (Zhōngguó Gòngchǎndǎng Zhōngyāng Wěiyuánhuì De Gōngzuò Bàogào) v letech 1945 až 2017 prezentovaných na sjezdech této strany. Modalitu přitom operacionalizuji jako modální slovesa, u kterých v návaznosti na F. R. Palmera a Péng Lìzhēna rozlišuji především tři hlavní funkce (epistemickou, deontickou a dynamickou). Převahu deontické modality a nárůst jejího podílu v čase interpretuji v souvislosti s tezí Wú Guóguānga o fungování sjezdu jako divadla, jímž se legitimizuje moc jako postupné opouštění charismatické ideologie a prohlubování institucionalizace, přičemž jako mechanismus, kterým se politika promítá do jazyka, identifikuji změny v redakčních týmech a způsobu zpracování textu, k nimž dochází v souvislosti s mocenskými rošádami ve straně.
This paper provides a quantitative analysis of modality in the Reports on the Work of the Central Committee of the Communist Party of China (Zhōngguó Gòngchǎndǎng Zhōngyāng Wěiyuánhuì De Gōngzuò Bàogào) from 1945 to 2017 presented at the Party's national congresses. I operationalize modality as modal verbs and, following F. R. Palmer and Péng Lìzhén, chiefly focus on its three main functions (epistemic, deontic and dynamic). I interpret the predominance of deontic modality and the increase in its share over time in the context of Wú Guóguáng's argument about the Congress being a theatre through which power is legitimized, arguing that this reflects a gradual abandoning of charismatic ideology and a deepening institutionalization and identifying changes in editorial teams and the way texts are processed, which tend to accompany power shifts within the party, as the mechanism through which politics affects language.