Kvalita života a životní spokojenost zaměstnanců školského výchovného zařízení etopedického charakteru

Abstract

Diplomová práce se zabývá problematikou kvality života a celkové životní spokojenosti lidí pracujících s mládeží s problémovým chováním. V teoretická části jsou čtenáři přiblížena historická a teoretická východiska konceptu kvality života a well-beingu. Dále je čtenář seznámen s doposud zjištěnými vědeckými skutečnostmi z této oblasti. Jsou tu předložena fakta o vlivu demografických charakteristik (věk, pohlaví, národnost), zdraví a sociálních vztahů na životní spokojenost jedince, metody měření kvality života a možnosti jejího zvyšování. Méně rozsáhlá je pak část o profesích odborného vychovatele, učitele a sociálního pracovníka ve školském výchovném zařízení, kam jsou umísťovány dospívající s problémovým chováním. Jsou zde nastíněna specifika práce s takovými klienty, která činí tyto profese náročnými především na psychickou odolnost odborných vychovatelů. Empirická část se opírá o data z výzkumného dotazníkového šetření. Představuje stručně zařízení, v němž bylo šetření prováděno a vysvětluje volbu metod výzkumu. Autorka zde také hledá možná vysvětlení a interpretace zjištěných dat.

This Diploma Thesis is dealing with the quality of life and the overall well-being of people working with youth with problematic behaviour. Historical and theoretical background of the life quality and well-being concepts is summarised in the theoretical part. Scientific knowledge gained in this area up to now is presented to the readers, including the impact of demographic characteristics (age, sex, nationality), state of health and social relations on the well-being of individuals, methods the quality of life can be measured and the possibilities of its enhancement. The theoretical part is followed by a less extensive chapter concentrating on the profession of expert pedagogical staff, teachers and social workers in educational institutions where the youth with problematic behaviour is concentrated. Specifics of the work with such clients are outlined there, focusing on those making this work hard mainly as regards the psychological resistance of the expert pedagogical staff. The empirical part is based on data gained from research questionnaire analysis. The institution in which the research was conducted is briefly introduced together with the research methods used. The results initially expected by he author and the reasons for her expectations are presented and afterwards confronted with the actual...