Komparace povstání v Poznani a v Budapešti v roce 1956

Abstract

The Bacherlor's Thesis deals with theme of comparism of the uprising in Hungary and Poland in 1956. The thesis employs methods of description and comparism. The Thesis is devided into four main parts. The first part deals with the theory of opposition and objects that formed opposition in these countries. Following part focuses on uprising in polish town Poznan. It outlines political situation before uprising and its causes. This part describes course of uprising and its ending. The third part concerns with uprising in Budpest. Analogous to the first part, the second part describes political situation in Hungary before autumn 1956. Focuses on a causes of uprising, main characters and course of uprising. In the end it mentions main consequences. Last part of the Bacherlor's Thesis deals with the comparism of both uprising - its the causes, courses and endings. It sums up main points and characters and compares it.

Bakalářská práce se zabývá komparací povstání v Polsku (Poznani) a Maďarsku (Budapešti) v roce 1956. Pracuje s metodami komparace a deskripce a je rozdělena na čtyři části. V první části se věnuje metodologii. Na obě události se snaží aplikovat teorii opozice a uvádí různé formy opozice, které v povstáních hrály důležitou roli. Další kapitola pojednává o Polsku; nastiňuje politické poměry před poznaňským povstáním, rozebírá jeho příčiny, sleduje průběh nepokojů a popisuje i dohru, kterou povstání v Polsku mělo. Třetí kapitola se analogicky věnuje maďarské situaci. Nejprve stručnému popisu politické situace před povstáním. V rámci tohoto shrnutí uvádí hlavní politické představitele doby a klíčové osoby samotného povstání. V další části se dostáváme k několika zásadním momentům, které k povstání vedly a také k proměně politické situace po XX. sjezdu KSSS. Následně práce rozebírá události, které se staly bezprostředně před povstáním a v posledním úseku se text samozřejmě podrobněji věnuje samotnému povstání - jeho rozsahu, zapojeným stranám a účasti státních představitelů i obyvatelstva. Sleduje postoje domácích komunistických stran, průběh a požadavky jednotlivých zapojených stran i kroky, které vůči povstání podnikl Sovětský svaz. Kapitolu uzavírá konec maďarské revoluce, kde jsou mimo to stručně...