Politická socializace a státní identita ve vzdělávací politice mnohonárodních říší: Předlitavsko a evropské Rusko v letech 1875-1918 ve srovnání. Příspěvek ke studiu základů moderní politické kultury ve Střední a Východní Evropě.

Abstract

This doctoral thesis is concerned with political socialization issues in relation to the formation of modern political culture and modern politics by comparing Austro-Hungarian Monarchy (in particular Cisleithania) with Russian Empire (in particular the European parts of the territory). It is focused on the political and socialization strategies introduced between 1875 and 1918 through education. By comparative approach and the textual analysis of the contemporary textbooks it examines the following issue areas: 1) the legitimation strategies of the imperial narrative of history, 2) the participants of the political action within and outside this narrative, 3) the description of the political structure of the empire with respect to the role of an individual as well as to the ethnic, religious and cultural heterogeneity of both empires, 4) the formation of the attitudes to the concept of politics.

Politická socializace a státní identita ve vzdělávací politice mnohonárodních říší: Předlitavsko a evropské Rusko v letech 1875 - 1918 ve srovnání Příspěvek ke studiu základů moderní politické kultury ve Střední a Východní Evropě Mgr. Veronika Sušová Předkládaná disertační práce se zabývá otázkami politické socializace v jejím vztahu ke konstituování moderní politické kultury a moderní politiky na základě srovnání Rakouska- Uherska (resp. Předlitavska) a Ruska (resp. jeho evropských oblastí). Autorka se v této práci zaměřila na politicko-socializační strategie realizované mezi léty 1875-1918 v oblasti vzdělávání. Hlavním pramenem jsou v tomto případě učebnice, resp. učební texty několika předmětů (dějepisu, zeměpisu, vlastivědy, občanské výchovy a literatury a jazyka) na úrovni základního a středního školství. Pomocí textové analýzy a komparativního přístupu se autorka zaměřila na několik okruhů otázek: 1/ legitimizační strategie říšských narací dějin, 2/ aktéři politického jednání v rámci této narace i mimo ní, 3/ vykreslování nebo líčení politické struktury říše s ohledem na role jedince (občana) ale také s ohledem na etnickou, náboženskou a kulturní heterogenitu obou říší, 4/ formování postojů k političnu (vlastní definování občanství i obecných postojů ke státu a politice). Výsledky výzkumu na jedné...