"Indiánská otázka" v Divošské utopii Darcyho Ribeira

Abstract

The bachelor thesis called "The Indian question" in Savage Utopia, 1982 - a book written by a Brazilian author and anthropologist Darcy Ribeiro is mainly focused on this particular prose. The first part of the book is describing cultural and political context in Brazil in the second half of the 20th century. Then, it is mostly observing the community od Brazilian Indians. It is the fact that Indian characters are significant and vary at the same time in the Brazilian literature. This work methodically relies on the theory of intertextuality but is also concerned about utopia as a literature genre. Within the framework of analysis itself there are particular parts of the text representing local Indian culture stereotypes, legends and myths. For instance canibalism, The legend of Amazons, folk storytelling about Jurupari or a myth od Eldorado. Another examples of literature with the Indian topic are Letter of Pêro Vaz de Caminha, Iracema or Macunaíma. Darcy Ribeiro lampoons all of the above. The ending results of the book clearly show that the confrontation of wildlife and civilisation displayed in this masterpiece is a strong part of the Brazilian national identity.

Bakalářská práce s názvem "Indiánská otázka" v Divošské utopii Darcyho Ribeira se soustředí na prózu Divošská utopie (Utopia Selvagem, 1982) od brazilského spisovatele a antropologa Darcyho Ribeira. Dílo nejprve zařazuje do kulturně-politického kontextu Brazílie druhé poloviny 20. století, poté si všímá především různých poetických ztvárnění indiánského společenství s vědomím, že postavy indiánů jsou jedním ze zásadních a zároveň velmi proměnlivých témat brazilské literatury. Metodologicky je práce částečně opřena o teorie intertextuality, zabývá se též utopií jakožto literárním žánrem. V rámci samotné analýzy jsou z textu vybrány zobrazené místní indiánské kulturní stereotypy, legendy a mýty, např. kanibalismus, legenda o Amazonkách, lidové vyprávění o Juruparim nebo mýtus o Eldoradu, stejně jako kanonická díla brazilské literatury s indiánskou tematikou, např. Dopis králi Manuelovi, Irasema, nebo Macunaíma, které však Darcy Ribeiro paroduje, dekonstruuje a intertextuálně opět vtahuje Divošské utopie. Ze závěru práce vyplývá, že konfrontace divošství s civilizovaností zobrazená v díle je pevnou součástí definice rozmanité brazilské národní identity.