Postavení státního zástupce v přípravném řízení

Abstract

The presented work brings a comprehensive view of the state prosecutor's position during the pre-trial proceedings. It uses the knowledge of professional literature and legal regulations, which were extended to those activities that are carried out by the state prosecutor in standard criminal cases, with reference to the practical use of individual institutes, to the authorisation of the state prosecutor and to selective aspects, problematic in nature that results in legal adjustment. The rigorous work is complemented by considerations on selected practical problems arising from the activities of the public prosecutor and consequently on considerations on prepared or considered modifications of legal regulations affecting the activities of the public prosecutor. Part of these considerations is also pointing out the possibility of using process modelling within the public prosecutor's office. The work is divided into nine chapters, which form four logical parts. The first part deals with the historical development of the Public Prosecutor's Office until the adoption of the current Act on the Public Prosecutor's Office, whereas, after 1948, attention has been more focused on the position of prosecutor. The second part contains a general definition of the public prosecutor's office and the...

Předkládaná práce přináší ucelený pohled na postavení státního zástupce v průběhu přípravného řízení. Využívá poznatků z odborné literatury a právních předpisů, které byly rozšířeny o ty činnosti, které jsou státním zástupcem ve standardních trestních věcech prováděny, a to s poukazem na praktické využití jednotlivých institutů, na oprávnění státního zástupce i na vybrané problematické aspekty, jež s sebou právní úprava přináší. Zpracovaný přehled doplňují úvahy nad vybranými praktickými problémy vyvstávajícími z činnosti státního zástupce a následně i úvahy nad připravovanými či uvažovanými úpravami právních předpisů dotýkajících se činnosti státního zástupce. Součástí těchto úvah je i poukázání na možnost využití procesního modelování v rámci státního zastupitelství. Práce je rozčleněna do devíti kapitol, které tvoří čtyři logické části. První část se věnuje historickému vývoji státního zastupitelství až do přijetí současného zákona o státním zastupitelství, přičemž po roce 1948 je pozornost již více zaměřena na postavení státního zástupce. Druhá část obsahuje obecné vymezení státního zastupitelství a charakteristiku přípravného řízení jako takového s tím, že součástí je i podkapitola věnující se některým specifikům v rakouském a německém trestním řádu. Hlavní částí je část třetí, která se...