Friedrich August von Hayek a otázka evoluce liberálních pravidel

Abstract

The present dissertation deals with the topic of the relationship between political and moral philosophy and the epistemological and methodological arguments of Friedrich August von Hayek. The aim of the dissertation is to defend in general the assertion that Hayek's philosophy is the application of epistemological and methodological positions to moral and political philosophy and that this application is implemented through the continuous process of defining the basic theoretical positions towards philosophical tradition. This general statement is elaborated on in several perspectives. The first perspective puts the concept of knowledge in the forefront, both in the sense of a certain concept of rationality, i.e. the nature of reason and human thinking, and also in the sense of defining the nature and limits of scientific inquiry. The latter follows the development of Hayek's thinking, pointing out the aspects of his philosophy, which are the elaboration of the theories of his predecessors in thought within the Austrian economic school or classical sociology. This perspective also shows that, at a certain stage of his thinking, Hayek considerably moves away from these predecessors, particularly in the context of grasping individualism. The third perspective shows the deeper roots of some of...

Tématem předkládané práce je vztah politické a morální filosofie k epistemologické a metodologické pozici v rámci díla Friedricha Augusta von Hayeka. Cílem práce je v obecné rovině obhájit tvrzení, že Hayekova filosofie je aplikací epistemologických a metodologických pozic do morální a politické filosofie, a že tato aplikace je výkladově implementována kontinuálním vymezováním základních teoretických pozic vůči filosofické tradici. Toto obecné tvrzení je v práci rozpracováno v rámci několika perspektiv. První perspektiva staví do popředí pojem poznání, a to jak ve smyslu určitého pojetí racionality, tj. povahy rozumu a lidského myšlení, tak ve smyslu vymezení povahy a limitů vědeckého poznávání. Ta druhá sleduje vývoj Hayekova myšlení, přičemž výkladově poukazuje na ty aspekty jeho filosofie, které jsou rozpracováním tezí jeho myšlenkových souputníků v rámci Rakouské ekonomické školy či klasické sociologie. Tato perspektiva zároveň ukáže, že v určité fázi svého myšlení se těmto svým předchůdcům Hayek významným způsobem vzdaluje, zejména v rámci uchopení individualismu. Třetí perspektiva ukazuje hlubší kořeny některých Hayekových pozic v rámci novověké filosofie, přičemž na základě kritiky konstruktivistického racionalismu lze jeho dílo uchopit jako navazující na klíčové koncepty Davida Huma. Hayek...