Ionizující záření a jeho vliv na kvalitu životního prostředí člověka: Radon jako rizikový faktor pro lidské zdraví v ČR

Abstract

Introduction: Environmental pollution is a major human problem since the mid-19th century. This situation is improving in the second half of the 20th century when human recognizes the consequences of industrialization. The issue of air pollution and for example, the negative effects of ionizing radiation, or the release of radon from the geological subsoil and its influence on the diseases as lung carcinoma, all these issues get more important. Purposes: The aim of the work is to find out whether there is an association between elevated radon concentration in buildings and some health indicators (incidence and standardized mortality rate). Using statistical analysis, it is examined if there is a statistically significant relationship among the variables and if these variables should be correlated together. The partial aims of the thesis are also to bring a qualitative view in the form of a professional interview and to visualize the acquired data into maps. Methods: The sources of data were the demographic yearbooks of the Czech Statistical Office, the database on the incidence of lung carcinoma from the National Health Information System and the measured values of the volume activity of radon (OAR) provided by the State Office for Radiation Protection. The data was processed by basic statistical...

Úvod: Znečišťování životního prostředí je zásadním problémem člověka od poloviny 19. století. Tato situace se zlepšuje až v druhé polovině 20. století, kdy si člověk začíná uvědomovat důsledky industrializace. Do popředí se tak dostává problematika znečištění ovzduší a např. i negativní účinky ionizujícího záření, případně únik radonu z geologického podloží a jeho vliv na vznik nejrůznější onemocnění, kterým může být například karcinom plic. Cíle: Cílem práce je zjistit, zda existuje asociace mezi zvýšenou koncentrací radonu v budovách a některými zdravotními ukazateli (incidencí a standardizovanou mírou úmrtnosti). Pomocí statistické analýzy bylo zkoumáno, zda je mezi proměnnými statisticky signifikantní vztah a zda lze tyto proměnné spolu korelovat. Dílčími cíli práce bylo také vnést kvalitativní pohled v podobě expertního rozhovoru a vizualizovat získaná data do map. Metodika: Zdrojovými datovými soubory byly demografické ročenky Českého statistického úřadu, databáze o incidenci karcinomu plic z Národního zdravotnického informačního systému a naměřené hodnoty objemové aktivity radonu (OAR) poskytnuté Státním úřadem radiační ochrany. Data byla zpracována základní statistickou analýzou (výpočet některých parametrů) a použita pro tvorbu map v programu ArcGIS a výpočet korelační analýzy v programu...