Analýza vlivu "prokletých surovin" na ekonomický a politický vývoj Kazachstánu a Kyrgyzstánu po rozpadu Sovětského svazu

Abstract

The master thesis deal with relation between socioeconomic and political development in Kyrgyzstan and Kazakhstan after the disintegration of the Soviet Union and their dependence on extraction of oil, respectively on gold. These raw materials are thought to be their major export products. The aim is to determine the impact of raw material extraction on the macroeconomic development of the countries and the widening of their regional differences and to try to explain the declining or stagnant level of democracy in Kazakhstan and Kyrgyzstan by means of the theoretical concept of resource curse. Methodologically, the thesis is done on the basis of statistical analysis of economic indicators such as GDP, HDI, foreign investment, remittances and world prices of raw materials. For a better understanding of regional differences, simple statistical methods such as index of change and the Gini coefficient were used. The work also analyzed the political development using indicators from Freedom House, Human Freedom and The Economist Intelligence Unit that measure the level of democracy and freedom. Interpretation of results is based on previous research of specialized literature and other media sources specializing on selected area. As a result, the very close linkage between macroeconomic development and...

Magisterská práce se zabývá vztahem mezi socioekonomickým a politickým vývojem v Kyrgyzstánu a Kazachstánu po rozpadu SSSR a jejich závislostí na těžbě ropy, respektive zlata. Těmito surovinami jsou myšleny jejich hlavní exportní produkty. Cílem je jednak zjistit vliv těžby surovin na makroekonomický vývoj zemí a prohlubování jejich regionálních rozdílů, jednak pomocí teoretického konceptu prokletých surovin pokusit vysvětlit klesající, či stagnující úroveň demokracie v Kazachstánu a Kyrgyzstánu. Metodicky je práce provedena na základě statistické analýzy ekonomických indikátorů, jako HDP, HDI, zahraničních investic, remitencí a světových cen surovin. Pro lepší porozumění regionálních rozdílů byly využity jednoduché statistické metody jako index změny a Giniho koeficient. V práci byla také provedena analýza politického vývoje pomocí indikátorů měřících úroveň demokracie a svobody z datasetu Freedom House, Human Freedom a The Economist Inteligence Unit. Interpretace výsledků je založena na předchozí rešerši odborné literatury a dalších zejména mediálních zdrojů specializujících se na vybranou oblast. Ve výsledku se potvrzuje velmi úzká provázanost mezi makroekonomickým vývojem a těžbou nerostných surovin, což není překvapivé, ale také se potvrzuje, že dochází k divergenci ekonomického vývoje mezi...