Extrémní denní amplitudy teploty vzduchu v ČR v letech 1961-2007

Abstract

This thesis deals with the extreme daily temperature range (DTR) during the period 1961-2007 for the extended winter season, based on an analysis of the daily series from 49 climatological stations in the Czech Republic. The aim of the research was to find the frequency of the extreme DTR in the individual months and describe the effect of the sunshine, the snow cover and the altitude on the magnitude of the extreme DTR. Moreover, the work focused on the identification of typical synoptic situations, during the days with extreme DTR. During the study period, 1746 days with extreme DTR were detected at least at one climatological station. The extreme DTR occurred most often in March in the anticyclonic situations. During the days with strong wind, the eastern flow direction prevailed anticyclonic situations whereas the western direction prevailed cyclonic situations. The highest values of the extreme DTR generally occurred in the lowlands since the magnitude of extreme DTR decreased with increasing altitude. In general, the values of extreme DTR were reduced (by 0,2 řC on average) during the days with snow cover. Cloud cover had a similar effect, the mean difference of extreme DTR between cloudy days (defined as days with sunshine duration less than 1 h/day) and sunny days was 0,5 řC. The acquired...

Tato práce se zabývá extrémní denní amplitudou teploty vzduchu (DTR) v České republice v letech 1961-2007 za rozšířené zimní období prostřednictvím analýzy denních klimatologických dat ze 49 klimatologických stanic. Cílem práce bylo najít rozložení extrémně vysoké DTR v jednotlivých měsících a popsat vliv oblačnosti, sněhové pokrývky a nadmořské výšky na velikosti extrémní DTR. Následně identifikovat typy synoptických situací, při kterých extrémní DTR nastává. Za sledované období bylo celkem detekováno 1746 dní s výskytem extrémní DTR alespoň na jedné stanici; přitom nejčastěji se extrémy objevily v březnu při anticyklonálních situacích. Při výskytu výrazného proudění převažoval v cyklonálních situacích západní směr, naopak při anticyklonálních situacích převažoval směr východní. Nejvyšší hodnoty extrémní DTR se obecně vyskytovaly v nížinách; s rostoucí nadmořskou výškou hodnoty extrémní DTR klesají. Sněhová pokrývka na většině stanic snižovala hodnoty extrémní DTR, průměrně o 0,2 řC. Obdobný efekt měla oblačnost, kdy při zatažené obloze (délce trvání slunečního svitu méně než 1 hod/den) byla extrémní DTR v průměru o 0,5 řC nižší než za slunečného počasí. Získané poznatky lze uplatnit v agrometeorologii (např. při výběru vhodné plodiny pro dané stanoviště), ale i pro operativní předpověď počasí...