Relativní neúčinnost právních jednání ve světle komparace

Abstract

1 Relative Ineffectiveness of Legal Actions in a Comparative Perspective Abstract The thesis at hand deals with Sections 589 to 599 of the Civil Code which governs the relative ineffectiveness of legal acts. Thus, it probes provisions designed to legally and economically protect the creditor from a fraudulent conveyance of a debtor. The aim of the thesis is to interpret the afore-said provisions in a way that would comply with the sense and purpose of the explored legal institution. In that respect, an emphasis is laid on a comparative analysis of Austrian and German approach both having tradition lasting more than 130 years. On top of that, the thesis describes the conception adhered to in the Czech territory between 1950 and 1964 and especially before 1950 when the Acts on the right to contest were in effect. The knowledge gained is subsequently confronted with the current Czech legal doctrine and case-law of the highest courts that relates to the interpretation of Sec. 42a of the Civil Code from 1964. The author tries to examine and eventually reassess the existing approach in the light of comparative findings. Especially recent case-law of the Supreme Court of the Czech Republic is being deeply analysed. Those conclusions which mostly comply with the meaning of law and its purpose are being preferred....

1 Relativní neúčinnost právních jednání ve světle komparace Abstrakt Předkládaná práce pojednává o vybraných otázkách souvisejících s výkladem § 589 až § 599 občanského zákoníku, jež upravují relativní neúčinnost právních jednání. Relativní neúčinnost chrání věřitele právně i hospodářsky před jednáními dlužníka, která mají zkracovat uspokojení věřitelovy pohledávky. Práce si klade za cíl navrhnout interpretaci, která respektuje smysl a účel zkoumaného institutu. V této souvislosti je kladen důraz na komparativní analýzu rakouského a německého přístupu, kde má odpůrčí právo nepřerušenou tradici trvající více jak 130 let. Zároveň je přiblížen i postoj, který byl na území dnešní České republiky zastáván mezi lety 1950 až 1964, a zejména před rokem 1950, kdy byly v účinnosti tzv. odpůrčí řády. Všechny poznatky získané ze srovnávaných právních úprav jsou následně konfrontovány s dosavadní tuzemskou naukou a rozhodovací praxí nejvyšších soudů, která se váže k § 42a občanského zákoníku z roku 1964. Autorka se snaží stávající přístup zhodnotit a případně přehodnotit ve světle závěrů komparace. Zejména bohatý rozbor judikatury Nejvyššího soudu je podroben detailní analýze. V této souvislosti autorka upřednostňuje závěry, které nejvíce odpovídají smyslu zákona a účelu institutu odporovatelnosti. Práce je rozdělena do...