Habitat jako determinanta rozšíření a početnosti ptáků v čase a prostoru

Abstract

of the thesis The thesis focuses on various aspects of bird-habitat relationships. We found that the positive correlation between local abundance and regional distribution of birds is not a universal pattern. Its strength and direction depends on the similarity of habitat cover at the locality where the species abundances are measured and habitat cover of the wider region where the species distribution is assessed. In the case of the Cameroon Mountains, many locally abundant species had relatively small ranges in subsaharan Africa. They were probably well-adapted to specific conditions of montane environment, and such tight habitat association precluded their occurrence in regions covered by savannah or humid lowland forest. At the same time, isolation and unusual environmental conditions of the montane forest in the Cameroon Mountains reduced possibilities of their colonization by species widespread within Africa. Such species were confined to deforested areas in the Cameroon Mountains. The strongest gradient in bird community structure was between birds of montane forest and birds of non-forest habitats, and this gradient is probably one of the most important bird-habitat gradients worldwide. Endemic species and species confined to afrotropical mountains had the highest association with montane...

Shrnutí poznatků dizertační práce Práce se z různých hledisek zabývá vlivem habitatového složení na ptačí společenstva. Zjistili jsme, že pozitivní vztah mezi lokální abundancí a velikostí areálu ptačích druhů není univerzální a že jeho síla závisí mimo jiné na míře neobvyklosti prostředí na zkoumané lokalitě vzhledem ke zbytku regionu. V našem konkrétním případě Kamerunských hor byly lokálně hojné ty druhy, které měly současně malé areály, protože byly zřejmě dobře adaptovány na specifické podmínky horského lesa, což jim bránilo rozšířit se do dalších oblastí. Zároveň izolace a neobvyklost afromontánního prostředí omezovala možnosti jeho kolonizace jinými, v Africe široce rozšířenými druhy ptáků, které, když už se na hory rozšířily, zůstávaly omezeny na bezlesá území. V rámci studovaného společenstva směřoval nejsilnější gradient v druhovém složení ptáků z lesa do bezlesí, což je pravděpodobně jeden z nejvýznamnějších habitatových gradientů vůbec. Silnou vazbu na les vykazovaly hlavně druhy horské a endemické, naopak bezlesá místa obsazovaly hlavně druhy s velkým areálem v subsaharské Africe. Mnoho horských a endemických druhů mělo zároveň relativně širokou habitatovou niku. Tyto výsledky na jednu stranu ukazují důležitost lesních fragmentů pro přežití původních zástupců afromontánní avifauny, na stranu...