Obraz, informace, komplexita. Studium vizuální informace s využitím funkce informační entropie se zaměřením na výtvarnou abstrakci

Abstract

This text focuses on the relation of information and image, hence Information Theory and Image Analysis, as well as visualization of information and methods of visual analytics focusing on analysis of art works. It also concentrates on evolution of digital image and related new type of perception and artificial aesthetics. We narrow the broader topic of the image and image information to the abstract art, namely the work of Czech painter Frantisek Kupka, which is used as input in the experiment presenting original method of image analysis using the function of information entropy (Rényi entropy). This approach was used for the first time for analysis of art works with the aim to obtain the comparaison of natural and artificial classification of image information. We chose the work of abstract art not only with regard to given history of grammatics of abstract forms and its relation to the digital image, but also as an emblematic example of effective gaining of information from complex environment. Work thus summarizes historical context of evolution of digital image and theoretical reflection of contemporary image analytics and others techniques relevant to the image information and emphasizes relation of abstract art to the natural and simulated complexity.

Práce mapuje vztah informace a obrazu, potažmo informační vědy a obrazové analýzy, stejně jako důležitost vizualizace informace a metody vizuální analytiky se zaměřením na analýzu uměleckých děl. Zároveň se zaměřuje na proměny obrazu, především digitalizaci i nový typ přijímání obrazů a novou estetiku. Téma obrazu dále omezuje na abstraktní malbu, konkrétně dílo Františka Kupky, které je použito jako vstupní obrazová informace v experimentu, v němž je představena originální metoda analýzy obrazu využívající funkci informační entropie (konkrétně Rényiho entropie). Tato metoda byla v uvedeném výzkumu poprvé použita pro analýzu uměleckých děl se záměrem získat srovnání přirozeného a umělého třídění obrazových dat. Abstraktní dílo jsme zvolili nejen s ohledem na uvedenou historii gramatiky abstraktních forem a jejího vztahu k digitálnímu obrazu, ale také jako emblematický příklad efektivního získávání informace z komplexního prostředí. Práce shrnuje jak historické souvislosti vývoje digitálního obrazu, tak teoretickou reflexi současné obrazové analýzy a dalších technik souvisejících s obrazovou informací a akcentuje vztah abstraktní tvorby k přirozené i simulované komplexitě.