Podstata a funkce státu v sociální nauce církve

Abstract

Více jak stoletá historie sociálního učení Katolické církve je předmětem mnoha ekonomických nebo sociologických studií. Přesto ucelenější politologický pohled na podstatu a obsah sociálního učení církve ve vědecké literatuře doposud schází. Právě popis a vývoj politické dimenze církevního učení v sociálních encyklikách je obsahem této práce. Sociální učení církve totiž představuje ucelený, i když v některých detailech rozdílný, soubor dokumentů, kterými Katolická církve již více než 100 let vyjadřuje svůj pohled na ekonomickou a politickou existenci člověka. Primárním východiskem pro učení církve v této oblasti je reflexe člověka z pohledu aristotelsko-tomistické filozofie, která považuje některé antropologické vlastnosti člověka za nutná určení jeho sociální realizace. Svým obsahem tak sociální učení církve ve své dějinné perspektivě představuje jednotný systém, přizpůsobený své historické platnosti.

Over a century of the Catholic C hurch's social teaching is a topic of many economical and sociological studies. However, there is an absence of a compact political scientific view on the basis and principles of the Church's social doctrine. A description and evolution of the dimensions of the C hurch's social teaching seen from the view of political is the topic of this thesis. The C hurch's social teaching represents a compact group of documents, although different in some details, in which the Catholic Church expresses its view on economical and political aspects of human existence. A primary resource for C h u rch 's teaching in this field is the aristotle-thomistic philosophical reflexion of human social existence that considers some human anthropological natures to be essential for a determination of his social existence. The subject of the C hurch's social doctrine therefore represents a compact system in its historical perspective suited to its historical operation.