Biological imaging by super-resolution microscopy
Superrozlišovací mikroskopie a její využití při zobrazování biologických objektů
bakalářská práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/87619Identifikátory
SIS: 185409
Kolekce
- Kvalifikační práce [19114]
Autor
Vedoucí práce
Konzultant práce
Frolíková, Michaela
Oponent práce
Benda, Aleš
Fakulta / součást
Přírodovědecká fakulta
Obor
Molekulární biologie a biochemie organismů
Katedra / ústav / klinika
Katedra zoologie
Datum obhajoby
1. 6. 2017
Nakladatel
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakultaJazyk
Angličtina
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
fluorescenční, FPALM, mikroskopie, PALM, RESOLFT, SIM, SSIM, STED, STORM, superrozlišovacíKlíčová slova (anglicky)
fluorescence, FPALM, microscopy, PALM, RESOLFT, SIM, SSIM, STED, STORM, super-resolutionzuzana_adamova_abstrakt_cesky.txt[11.05.2017 20:28:46] Fluorescenční mikroskopie je jedna z nejvíce používaných zobrazovacích metod v biologickém výzkumu. I přes její mnohé přednosti ji však kvůli difrakčnímu limitu rozlišení způsobenému vlnovými vlastnostmi světla nelze uplatnit při zkoumání struktur menších než zhruba 200 nanometrů. To je nejlepší dosažitelná hodnota optického rozlišení, tedy nejnižší možná vzdálenost dvou bodů, které je možné od sebe odlišit pomocí tradičních optických metod. Až do konce 20. století tak nebylo možné pomocí fluorescenční mikroskopie zobrazit jemnější detaily buněk. V posledních letech se ale podařilo tuto bariéru obejít a byla vyvinuta řada zobrazovacích metod, souhrnně nazvaných superrozlišovací mikroskopické metody, které dokážou difrakční limit překonat a umožňují tak biologům pomocí fluorescenční mikroskopie zkoumat mnohem menší objekty (malé organely, viriony, proteinové komplexy či dokonce jednotlivé proteiny) než dosud, a to stále za použití viditelného světla. Tato bakalářská práce seznamuje s vybranými superrozlišovacími metodami, jejich principy a možnostmi využití v biologii.
zuzana_adamova_abstract_eng.txt[11.05.2017 20:26:29] Fluorescence microscopy is one of the most widely used imaging techniques in biological research. Despite its numerous advantages, it can be used only for studies of structures larger than 200 nanometres, due to diffraction limit caused by a wave nature of light. The value of 200 nanometres is the best reachable value of optical resolution, in other words, the smallest distance of two objects, which can be separately recognized by conventional optical systems. Up to the end of the 20th century it was therefore impossible to observe finer details of cells. However, recently several breakthrough imaging techniques, named super-resolution microscopy techniques, managed to bypass the diffraction limit and enabled biologists to study much more delicate structures, such as small organelles, virions, protein complexes or even particular proteins, while still using a visual light. This thesis introduces some selected super-resolution methods, explains briefly their principles and presents some of their applications in biology.