Od radikalismu k reformismu. Utváření představ o třídě ve druhé generaci představitelů českého dělnického hnutí, 1890-1914

Abstract

This thesis is engaged in the formation of the concept of class in the second generation of the Czech (Bohemian) Working-Class Movement. I selected time termination, because of the beginning of the 1890s involved onset of second generation of working-class movement, which deflected from radikalism the first generation of pioneers to engagement oscillating between reformism of Bebel and revisionism of Bernstein. Even since the early 1890s gradually alternated Class about itself (Klasse an sich) at precisely defined Class for itself (Klasse für sich). Thesis seeks to answer the question: Why occured to the above-mentioned phenomenon in the second generation? The traditional explanation of Marxist Historians about the end of Persecutory Phase and logical accession Mass Party seems too schematic. The year 1914 is selected as an upper time milestone, because the First World War caused a series of high quantitative and qualitative transitions in social relations: proletarianization of wide classes in society; fatal deteroration of living, social, health and political conditions of workers. The Working Classes in the prewar and wartime periods are two different social phenomena, which ought to analyse historically separately. The thesis is conceptually draws on Benedict Anderson's seminal work Imagined...

Diplomová práce (DP) se zabývá utvářením představ o třídě v druhé generaci českého dělnického hnutí. Spodní časové ohraničení jsem zvolil z důvodu nástupu druhé generace dělnického hnutí na počátku 90. let 19. století, která se odklonila od radikalismu první generace průkopníků k jednání oscilujícím mezi Bebelovým reformismem a Bernsteinovým revizionismem. Právě od počátku 90. let se v dělnickém hnutí pozvolně mění volné uskupení třídy o sobě (Klasse an sich) na přesněji vymezenou třídu pro sebe (Klasse für sich). DP hledá odpověď na otázku, proč k výše zmíněnému jevu dochází až ve druhé generaci. Tradiční vysvětlení marxistických historiků o konci perzekuční fáze a následném logickém nástupu masové strany se jeví příliš schématické. Za horní časový mezník je zvolen r. 1914 vzhledem k tomu, že první světová válka způsobila řadu hlubokých kvantitativních i kvalitativních změn ve společenských vztazích: proletarizaci širokých vrstev společnosti, fatální zhoršení životních, sociálních, zdravotních a politických podmínek dělnictva. Dělnická třída v předválečném a válečném období jsou dva rozdílné sociální fenomény, jež je proto vhodné historicky analyzovat odděleně. V diplomové práci se konceptuálně opírám o knihu Benedicta Andersona Imagined Communities, na jejímž základě jsem zformoval základní...