Detekce chyby měření pomocí reakčního času

Abstract

Diplomová práce se zabývá detekcí chyb měření pomocí reakčního času na základě pozice otázky v dotazníku. Největší část teoretické kapitoly je věnována respondentovi, který je v této práci zkoumaným zdrojem chyby. Respondent musí k zodpovězení otázky provést kognitivní proces. Různé vlivy působící na tento proces mohou mít efekt na akurátnost respondentovi odpovědi. Často zmiňovanými vlivy jsou věk, vzdělání a motivace respondenta. Absence motivace či její ztráta může mít vliv na míru úsilí v rámci provedení celého kognitivního procesu. Respondent pak nevěnuje otázce patřičnou pozornost a popřípadě čas. Čas, který respondent otázce věnuje, se nazývá reakční čas a může být použit jako indikátor jeho kognitivního úsilí otázku zodpovědět. Na základě realizovaných studií byly sestaveny hypotézy o změně délky reakčního času s pozicí otázky v dotazníku, o vlivu respondentových charakteristik na reakční čas a jeho zkrácení v průběhu dotazníku. Signifikantní zkrácení reakčního času u otázky s pozdější pozicí bylo použito jako indikátor možného výskytu chyby měření. Na základě výsledků analýz s podporou z předešlých výzkumů lze říci, že respondenti mají tendenci čas s postupem v dotazníku zkracovat. Nicméně analýza neukázala, že by zkrácení reakčního času znamenalo naměření jiných odpovědí. Vliv na délku...

The diploma thesis deals with the detection of measurement error based on the question order using the reaction time. The major part of the theoretical chapter deals with the respondent as the source of the error. A respondent needs to proceed through a cognitive process to answer a question. Various influences affect the process and they might have an effect on the accuracy of the answer. The frequently mentioned effects are age, education and motivation of respondent. The absence of respondents' motivation might lead to a reduction of their effort to properly proceed with the cognitive process. In that case, the respondent does not dedicate the appropriate cognitive effort and time to a question in the questionnaire. That length of time, which the respondent takes to answer, is called the reaction time and it is suggested that it might be used as an indicator of the amount of cognitive effort. Based on previously executed studies, the author designed hypotheses about the change in length of the reaction time with a change of question position in a questionnaire, about the effect of respondents' characteristics on the reaction time and its shortening. The significant shortening of the reaction time on the question located closer to the end of the experimental questionnaire is used as an indicator...