Vývoj tlumočnických dovedností

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá vlivem dvou nezávislých proměnných - rychlosti vstupního projevu a zkušeností tlumočníka - na délku časového posuvu v simultánním tlumočení z angličtiny do češtiny. Časový posuv v simultánním tlumočení je zpoždění mezi vstupem ve zdrojovém jazyce a výstupem v cílovém jazyce. Práce je rozdělena do dvou částí. V první, teoretické části shrnuje současný stav zkoumané problematiky. Ve druhé, empirické části porovnává průměrné délky časového posuvu u pasáží šedesáti tlumočnických výkonů vyprodukovaných čtyřiceti devíti probandy, rozdělenými do dvou rychlostních a tří zkušenostních kategorií. Cílem práce je zjistit zaprvé, zda existují rozdíly v délce časového posuvu v závislosti na rychlosti vstupního projevu, a zadruhé, jak se délka časového posuvu mění v závislosti na úrovni zkušeností tlumočníků. Hlavní zjištění práce jsou následující: Zaprvé, vyšší rychlost vstupního projevu vede průměrně ke kratšímu časovému posuvu než optimální rychlost projevu; tento závěr se však již nepotvrdil uvnitř kategorie profesionálních tlumočníků, na jejichž délku časového posuvu nemá rychlost projevu vliv. Zadruhé, úroveň zkušeností tlumočníka ovlivňuje délku časového posuvu jednoznačněji než rychlost projevu: čím jsou kabinoví tlumočníci zkušenější, tím kratší mají v průměru při tlumočení...

The present thesis addresses the issue of the impact of two independent variables - speech rate and interpreters' experience - on the length of time lag in simultaneous interpreting from English to Czech. Time lag, or ear-voice-span (EVS), in simultaneous interpreting is the time difference between the input in source language and the output in target language. The study comprises of two parts. The first, theoretical part summarises the current state of research on the subject. The second, empirical part compares the average EVS in excerpts of sixty simultaneous interpreting renditions uttered by forty-nine subjects divided into two speech rate categories and three experiential categories. The aim is to find out, firstly, whether there are any differences in EVS length based on speech rate, and, secondly, how the interpreters' level of experience influences their EVS length. The first main finding is that a higher speech rate leads, on average, to a shorter EVS than an optimal speech rate; this does not, however, apply in the case of professional interpreters - their EVS length is not affected by speech rate. The second main finding is that the interpreters' level of experience influences EVS length significantly: the more experienced the subjects, the shorter their EVS on average. While evaluating...