Disciplína bez pravidel? Etnografie Dialogického jednání s vnitřním partnerem

Abstract

The subject of this diploma thesis is Dialogical acting with the inner partner, which understands itself as psychosomatic introspective and self-developing discipline founded by Ivan Vyskočil. I approach dialogical acting through three conceptualizations of objects - as networks, fluid objects and fire objects. With these I explore different ways in which dialogical acting holds its shape as a discipline. I focus on the creation and continuous re-enactment of dialogical acting and its ambiguous relation to its founder Ivan Vyskočil. I analyze the stability and fluidity of rules that shape and define boundaries of the discipline and describe dialogical acting as a set of relations of changing entities and realities that are present and absent, and as passages that are enacted by the rearrangements of multiple specificities. I try to capture tensions that constitute the discipline. Dialogical acting aims at being an open discipline without rules. As rules re-emerge and tend to stabilize, the discipline develops strategies in the process of transferring knowledge that seek to destabilize the rules. Findings and conclusions of this thesis are based on participative observation of dialogical acting in the courses that take place on The Theatre Faculty of the Academy of Performing Arts in Prague, on...

Předmětem této práce je Dialogické jednání s vnitřním partnerem, které se prezentuje jako psychosomatická sebepoznávací a seberozvojová disciplína Ivana Vyskočila. Dialogické jednání nahlížím s pomocí tří vymezení objektů - jako sítí, fluidních objektů a ohnivých objektů, pomocí kterých prozkoumávám rozmanité způsoby, kterými dialogické jednání jako disciplína drží svůj tvar. V práci se zabývám vznikem a průběžným znovu-vynalézáním dialogického jednání a prozkoumávám jeho nejednoznačnou vazbu na zakladatele Ivana Vyskočila. Analyzuji stálost a proměnlivost pravidel, které disciplínu utvářejí a vymezují její hranice. Dialogické jednání popisuji jako soubor vztahů mezi měnícími se entitami a realitami přítomnými a nepřítomnými a jako přechody mezi nimi, pro které je významné přeuspořádávání řady jednotlivostí. V práci zachycuji klíčová napětí, která jsou v disciplíně přítomna. Dialogické jednání chce být otevřenou disciplínou bez pravidel, která jsou však v disciplíně přítomná a tendují k ustalování. Otevřenosti je dosahováno prostřednictvím strategií předávání vědění, které mají řád a pravidla destabilizovat. Poznatky a závěry představené v této práci vycházejí ze zúčastněného pozorování na hodinách dialogického jednání, které se odehrávají na Divadelní akademii múzických umění (DAMU), studia...