Srebrenický masakr a jeho různorodá percepce v odborné literatuře

Abstract

Srebrenický masakr zůstává opředen mnoha nejasnostmi. Pohledy autorů na něj se diametrálně odlišují snad ve všech ohledech. Tragédie byla využívána jako nástroj propagandy. Nejen kvantita obětí, ale i samotná fakta byla upravována podle konkrétních potřeb. Žádné ucelené pojednání o rozdílnostech ve vnímání tohoto aktu pravděpodobně neexistuje; a když, tak opět účelově zkreslené. Cílem mé práce nebude bezpodmínečně určit, která ze stran byla v právu a která z nich výrazněji měnila dějiny jejich nekritickým výkladem. Nebudu se snažit rozebrat akt samotný, ale přístupy, které se k němu vytvořily. Primárním zdrojem bude převážně vybraná sekundární literatura. Nejdříve nastíním historicko-politický kontext srebrenického masakru. Těžiště a hlavní téma mé práce bude pak rozebráno ve druhé části, kde se zaměřím na samotnou percepci masakru v odborné literatuře, a to jak pohledem samotných aktérů, tak i států mezinárodního společenství, které srebrenickou kauzu analyzovaly s geografickým odstupem. Mým cílem je jednotlivé postoje prostudovat a navzájem srovnat.

Srebrenica massacre remains unexplained in many aspects. Views of authors on it vary vastly in almost all respects. The tragedy was misused on purpose as a tool of propaganda. Not only the number of victims, but also the facts alone were altered according to one's particular interests. Comprehensive treatise on the diverse perception probably does not exist; and if, it is purposely distorted again. The aim of my work is not to undoncitionally determine which of the sides were right and which of them considerably changed the history by its uncritical interpretation. I am not going to try to examine the act itself, but the views on it. Secondary literature will thus be the main source of my work. First of all, I am going to outline the historical and political context of Srebrenica massacre. Main topic and core of my work is going to be analysed in the second part, where I am going to focus on the perception of massacre in scientific literature itself. That is in point of view of the participants themselves and of the states of International Comunity that analysed the case from afar. My aim is to examine the particular views and to compare them.