Sociologická analýza diskurzivních reprezentací štěstí

Abstract

The master thesis seeks to analyze discursive representations of happiness present in the Czech Republic. Analytical conceptualization of happiness is based upon the two prominent views on happiness - hedonism and eudaimonism. Hedonic perspective situates the issue of achieving happiness into the context of pleasure seeking activities while eudaimonic perspective relates happiness to concepts such as self-actualization, fulfilment of one's potential, and similar topics broadly connected to personal growth and search for meaning. Concepts of hedonism and eudaimonism help to reduce the abstract nature of happiness. The thesis identifies three types of discursive representations of happiness - neoliberal, spiritual / religious, and pop-psychological representations. Particular representations define happiness differently. However, there are similarities and interdependencies in the aspects of how the hedonism and eudaimonism are being used. Thus, there are interactions between particular representations. Eudaimonism is more dominant in every representation in the sense of general claim that true (longlasting) happiness is never taken-for-granted, and that it must be cultivated. Representations that lean heavily towards eudaimonism were also associated with stronger normative dimension that might serve to...

Předmětem zájmu diplomové práce je sociologická analýza diskursivních reprezentací štěstí. Hlavním cílem je identifikovat a analyzovat diskursivní reprezentace štěstí, s nimiž je možné se setkat v prostředí ČR. Štěstí je analyticky uchopeno prostřednictvím konceptů hedonismu a eudaimonismu. Hedonická perspektiva chápe štěstí jako kumulaci požitků, zatímco eudaimonická perspektiva štěstí spojuje s nalezením smyslu života a tématy seberealizace či sebeaktualizace. Tyto dva základní pohledy na podstatu štěstí jsou použity jako nástroj uchopení abstraktní povahy studovaného fenoménu. Práce identifikuje tři základní typy reprezentací štěstí, jimiž jsou reprezentace neoliberální, spirituálně- religiózní a populárně psychologické. Každá z reprezentací definuje štěstí odlišným způsobem. Přesto lze pozorovat i vzájemné podobnosti ve způsobu, jakým je v rámci těchto reprezentací zacházeno s hedonickými a eudaimonickými motivy. Mezi jednotlivými reprezentacemi tedy dochází k určitým formám prolínání. Ve všech identifikovaných reprezentacích převažuje eudaimonický pohled v tom smyslu, že opravdové štěstí není chápáno jako samozřejmé a o jeho dosažení musí být aktivně usilováno. Reprezentace, které byly výrazněji eudaimonicky orientované, obsahují silnější morální dimenzi a mohou být nástrojem obhájení určitého...