Podoby autobiografických forem. Přestupný rok - Disiecta membra - Let let

Abstract

Tato disertační práce se zabývá autobiografickými formami, a to jak obecnou charakteristikou, tak interpretací tří českých děl, která ukazují, nakolik je ona obecná charakteristika problematická a jakých podob mohou autobiografické formy nabývat. Cílem práce je rozšíření perspektivy, jíž lze na autobiografické formy nahlížet, a analýza prostředků, které jsou v autobiografických knihách využívány. V úvodní části definujeme pojem autobiografie, případně autobiografická forma, z hlediska literárněhistorického i literárněteoretického se zvláštním přihlédnutím k českému uvažování nad daným fenoménem. Věnujeme pozornost žánrovému vymezení autobiografických forem, opozici "literární" a "neliterární", případně "autentický" deník, spojení "autobiografický pakt" zavedeném Phillipem Lejeunem a různým modelům autobiografického vzpomínání představeným Jamesem Olneym. Klíčovým pro naše zkoumání je popis autobiografických forem pomocí stylu subjektu a jeho ilokučního postoje, jak je definují John Searle, Jean Starobinsky či Paul de Man. Z širokého pole uvažování o autobiografii se soustředíme na popis konstrukce autobiografického Já, především nás zajímá jeho jazyk, styl a využívané motivy, paměť a vztah k dalším osobám a textům. Komplexní povahu autobiografických forem demonstrujeme na příkladu tří prací...

This doctoral thesis is concerned with autobiographical forms, their general characteristics as well as with three examples of Czech works of art that prove how difficult it is to make that general characteristics and show various kinds of autobiographical narrative. It aims to show the often heterogeneous character of the so- called autobiographical genres, and present some approaches in their study. In the opening chapter, we define the term autobiography or autobiographical form in regard to literary history and theory, and special attention to Czech research in this field. We concentrate on the genre specifics of autobiographical forms, the opposition of "literary" and "authentic" diary, the term "autobiographical pact" coined by Philippe Lejeune and several patterns of autobiographical memory introduced by James Olney. The key aspect of our study is the nature of autobiographical form derived from the subject's style and illocutionary acts, i. e. stylization as defined by John Searle followed by Jean Starobinski or Paul de Man. Out of the wide spectrum of issues connected with autobiography we focus on the description of the subject's narrative structure, mainly on its language, style, frequent motifs, its memory and relationship to other characters in its text. The complexity of the very...