Vzorový zákon UNCITRAL o přeshraniční insolvenci

Abstract

This work focuses on cross-border insolvencies, namely on the UNCITRAL Model Law dealing with cross-border insolvency. It analyses the structure of the Model Law and its various institutes while taking into account the relevant jurisdiction. The cooperation and coordination process between the courts and insolvency administrators is seen as a particularly promising area. Emphasis is placed on the relationship between the Model Law and European Law, in particular on the Regulation No. 1346/2000 and No. 2015/848. The Model Law and both Regulations are compared based on the comparison of individual institutions by analysing their conceptual and substantive differences and by outlining different functions in practice. The limits of national legislation are demonstrated by comparing the laws of the states which have not adopted the Model Law (Czech Republic, Germany, France and China), with the opportunities offered by the Model Law. The Czech and Ukrainian Laws of the international insolvency de lege lata are compared with the hypothetical status that would have arisen when the Model Law is applied in both countries, including practical examples. Also the current trends related to the cross-border insolvency law are outlined, as significant expansion of cross-border insolvency agreements is expected.

Tato práce se zabývá přeshraniční insolvencí, a to konkrétně Vzorovým zákonem UNCITRAL o přeshraniční insolvenci. Analyzuje strukturu Vzorového zákona a jeho jednotlivé instituty včetně zohlednění relevantní judikatury. Jako zvlášť perspektivní je přitom hodnocena oblast spolupráce a koordinace postupu soudů a insolvenčních správců. Důraz je kladen na vztah Vzorového zákona a evropského práva, tedy primárně Nařízení č. 1346/2000 a č. 2015/848. Je provedeno porovnání Vzorového zákona a obou Nařízení, a to na základě srovnání jednotlivých institutů, analýzou jejich koncepčních i obsahových odlišností a nastíněním odlišného fungování v praxi. Limity národních právních úprav jsou demonstrovány porovnáním zákonů států, které Vzorový zákon nepřijaly (Česká republika, Německo, Francie a Čína), s možnostmi vyplývajícími ze Vzorového zákona. Je provedeno komplexní srovnání české a ukrajinské úpravy mezinárodního insolvenčního práva de lege lata s hypotetickým stavem, který by nastal při aplikaci Vzorového zákona v obou zemích, a to včetně praktických příkladů. Nastíněny jsou také aktuální trendy vývoje přeshraničního insolvenčního práva, přičemž je předpokládáno zejména výrazné rozšíření přeshraničních insolvenčních dohod.