Deconstructing the Fantastic World of Wes Anderson - The Philosophy Behind the Artificial Surface of a Contemporary Director

Abstract

1 Abstrakt Tématem této práce je filmový svět Wese Andersona. Jedná se o analýzu tohoto současného auteur režiséra, jejíž cílem je načrtnout a podrobně popsat atmosféru a cítění Andersonova díla. Andersonovo cítění zahrnuje znovuinterpretaci ztracených hodnot a vytváří specifické smýšlení, díky kterému se díla dají popsat jako meditace nad vlastní filmovou ‚filozofií'. Základním kamenem teoretické struktury je filozofie, primárně postmodernismus a metamodernismus. Technika meta-filmu, pastiš a nostalgie jsou tři hlavní postmoderní elementy v Andersonově díle. Jeho unikátní užití těchto prvků přesahuje anticipovaný postmoderní tón a vytváří novou strukturu cítění charakterizovaného metamoderní nadějí. Upřímnost vyvěrá z postmoderních prostředků, jež Anderson užívá k vytvoření metamoderní senzibilitu. Práce se soustředí na tři zmíněné atributy Andersonovy filmografie, které v jak postmoderním tak metamoderním kontextu pomáhají rozložit tematické vzorce a významnou vizualitu jeho filmografie. Práce se zaměřuje na osm Andersonových filmů: Grázlové, Jak jsem balil učitelku, Taková zvláštní rodinka, Život pod vodou, Darjeeling s ručením omezeným, Fantastický pan Lišák, Až vyjde měsíc, Grandhotel Budapešť. Analýzou těchto děl se dobereme k základním stylistickým a obsahovým prvkům, stejně jako k unikátnímu...

1 Abstract The subject of this thesis is Wes Anderson's cinematic world. The analysis draws an auteur study of this contemporary director in order to discover what sensibility his cinema demonstrates. Anderson's sentiment causes a reinterpretation of lost values and generates specific thinking, which allow it to be considered as a mediation of his own filmic "philosophy." The backbone theory consists of philosophy, in general, and of postmodernism and metamodernism, specifically. The three postmodern elements to be discussed are the meta-cinematic techniques, pastiche and nostalgia prevalent in Anderson's oeuvre. However, his unique employment of these features transgresses the anticipated postmodern tone and creates a new structure of feeling characterized by metamodern hopefulness. Therefore, Anderson uses postmodern means to create a metamodern sensibility that signalizes sincerity. Focusing on the three above-mentioned attributes of Anderson's filmography in both a postmodern and metamodern context helps to deconstruct his highly visual and thematically patterned cinema in order to reveal where the particular sensibility of the director stems from. The analysis of Anderson's eight features-Bottle Rocket, Rushmore, The Royal Tenenbaums, The Life Aquatic with Steve Zissou, The Darjeeling Limited,...