Divadlo jako okno do světa mentálního postižení

Abstract

Diplomová práce se zabývá kvalitativní analýzou autobiografického divadelního představení, které vzniklo podle deníků ženy s mentálním postižením. Podklady pro analýzu tvoří vlastní autentická zkušenost, divadelní scénář a videozáznam představení. Empirické části předchází teoretický úvod, v němž je zpracováno téma mentálního postižení v souvislosti s divadelní tvorbou. Na počátku empirické části stojí otázka: Co se skrze divadlo dozvídáme o člověku s mentálním postižením? Analytický proces zahrnuje tři roviny: tematickou analýzu divadelního představení, analýzu perspektivy tvůrce a pohledu implicitního diváka. Ukazuje se, že příběh obsahuje běžná autobiografická témata. Autorka v podstatě nereflektuje mentální postižení. Tvůrčí perspektiva zahrnuje umělecké zpracování příběhu do podoby divadelního představení. Divadlo plní také funkci osvětovou a terapeutickou. Pomyslné okno je prostorem na pomezí jeviště a hlediště. Tvůrce jej otevírá směrem ven, divák směrem dovnitř. Implicitní divák je během představení konfrontován se svými předsudky, kumulují se v něm ambivalentní pocity. Tento proces končí katarzí a skutečným setkáním s hereččiným světem a její spontaneitou. KLÍČOVÁ SLOVA mentální postižení, divadlo, autobiografie, tvůrce, implicitní divák, katarze

The thesis provides a qualitative analysis of an autobiographical play based on journals written by a mentally challenged woman. The analysis is founded on authentic personal experience, the script of the play and a video recording of its performance. The empirical section is preceded by a theoretical introduction focused on mental disability in relation to theatre. The empirical section begins with the question: What can we learn about a mentally disabled person through theatre? The analytical process consists of three levels: a content analysis of the performance, an analysis of the author's perspective and the viewpoint of an implied spectator. The analysis shows that the story contains common autobiographical topics and the author barely reflects her disability. The creative perspective consists of the process of adapting the story into a play. Theatre also plays a therapeutic role and raises awareness. There is an imaginary window on the boundary between the stage and the audience, one that the author opens from within and the viewer from without. During the course of the play, the implied spectator becomes confronted with their prejudice and an accumulation of ambivalent feelings. This process ends in a catharsis and a genuine encounter with the actor's world and her spontaneity. KEY WORDS...