Humanitní demokracie Edvarda Beneše

Abstract

Snad žádný jiný politik není tak důkladně spojen s historií střední Evropy v první polovině dvacátého století jako Edvard Beneš. V jeho životním osudu se zrcadlí dějiny tohoto prostoru tak průzračně, že pochopení jeho role v dějinných zvratech dvacátého století může významným způsobem přispět i k porozumění historickému vývoji tohoto regionu v letech 1914 až 1948. Ač se Edvard Beneš usilovně snažil více než kterýkoliv jiný politik aktivně působit na středoevropské a světové dění a být aktivním spolutvůrcem mezinárodní politiky po více než 30 let, byl to právě on, kdo byl pod tlakem geopolitického vývoje donucen dvakrát kapitulovat před nejzrůdnějšími ideologiemi dvacátého století a vydat osud demokratického Československa do rukou nacistického a komunistického režimu. Nahlíženo touto optikou se Beneš jeví na první pohled spíše jako oběť dějinného vývoje než jako jeho aktivní spolutvůrce. Byl ale Beneš skutečně jen pouhou obětí nevyhnutelného geopolitického směřování středoevropského prostoru, nebo k tomuto směřování sám aktivně přispíval? Může Benešova píle, pracovitost, rozhled a dobré úmysly ospravedlnit nepříliš oslnivé výsledky jeho zahraniční a vnitrostátní politiky? Měl Beneš dostatek informací k tomu, aby mohl posoudit a odhalit skutečné záměry Stalinovy politiky? Odpovědi na tyto otázky se s...

Beneš was committed to the rather radical economical and political ideas of socialism already before the war. He believed that old parliamentarian system of liberal democracy would be inevitably replaced after the war with the new system of humanitarian democracy - the political democracy amended by the social and economic democracy. Beneš suggested that the government should regulate all the important parts of political, social and economic life of the post-war society. The biggest problem of the Czechoslovak prewar political democracy was according to Beneš, the existence of too many parties. Therefore only two, at most three political parties would be allowed to take part in the political struggle after the war. These parties would be organized solely on the basis of the approach towards progress. On the left side of the political spectrum, there would be a uniform socialist party and on the right, there would be a conservative party. The establishment of any other party should be banned. The communists should be part of the socialist party. According to Beneš they would be outnumbered and neutralized there by the other democratic socialist parties. The market economy according to Beneš is an obsolete system and therefore it should be replaced with a planned economy. All bigger businesses and natural...