Vliv anatomické struktury na optické vlastnosti listu vybraných dřevin - vztah k vodnímu režimu.

Abstract

V důsledku důlní činnosti dochází k vyvážení substrátu, který často bývá jílovitého charakteru se špatnou propustností vody, je zatížený nedostatkem živin a může být nehostinný pro většinu vegetace. Na Velké podkrušnohorské výsypce (VPS), z materiálu z povrchových uhelných dolů na Sokolovsku, vznikají rozsáhlé lokality vykazující charakteristiky devastované krajiny následkem antropogenní činnosti. Cílem mé práce bylo porovnání strukturálních a biochemických parametrů listu ve vztahu k reflektanci listu dvou pionýrských dřevin Salix caprea a Populus tremula, s ohledem k vodnímu režimu a jeho přizpůsobení ke ztrátám vody. Z metodického hlediska by práce měla přispět k určení vztahu mezi vybranými strukturálními parametry listu k odrazivosti listu, což je problematika, o které mnoho studií nepojednává. Materiálem mého studia bylo listoví ze stromů P. tremula a S. caprea, rostoucí na 30 let starých sukcesních lokalitách S2 a S3. Na tomto materiálu byla pomocí příčných řezů studována anatomická struktura listu (tloušťka vrstev a celého listu) a pomocí stahování spodní pokožky listu byly kvantifikovány rozměry, hustota a plocha průduchů. Dalším sledovaným parametrem byl obsah fotosyntetických pigmentů, specifická listová plocha (SLA), vodní potenciál (VP) a odrazivost ve viditelné a infračervené části...

Due to coal mining activities, heap substrates rich in clays with poor water permeability and lack of nutrients are relocated outside of mines representing hostile environment to the majority of vegetation. A material from the surface coal mines in Sokolov forming the Velká Podkrušnohorská Heap (VPS) form large locality showing characteristics of anthropogenically devasted landscape. The aim of the present study was to compare leaf structural and biochemical parameters with relation to a leaf reflectance of two pioneer tree species Salix caprea and Populus tremula with regard to leaf water regime and leaf adaptation to a water loss. From the methodological point of view, the study aimed on contribution to determine relation of selected leaf structural parameters to leaf reflectance what has not been intensively studied yet. The foliage of trees P. tremula and S. caprea grown on succession localities S2 a S3 for 30 years was used as a material for my study. The material was studied for its structure using the leaf cross sections nd abaxial epidermal strips (thickness of the leaf tissue layers and of a leaf, stomatal size density and area). Other studied parameters were contents of photosynthetic pigments, specific leaf area (SLA), water potential and leaf reflectance in regions of photosyntetically...