Obraz Bulharska v cestopisech Felixe Kanitze a Konstantina Jirečka

Abstract

V této práci se budu věnovat analýze cestování, poznávání a následné transformaci viděného do ,,obrazu" Bulharského knížectví a Východní Rumélie1 v 19. století skrze 2 cestopisy, jež patří k zásadním dílům týkajícím se poznávání Balkánu a zejména obrazům, které oba o daných oblastech vytvářejí. Na straně jedné to jsou "Cesty po Bulharsku" českého profesora dějepisu Konstantina Jirečka, klíčové osobnosti středoevropské slavistiky a balkanistiky konce 19. století a jeho nejvýznamnějšího předchůdce Felixe Kanitze, jehož ,, Donau-Bulgarien und der Balkan: Historisch-geographisch-etnograpische Reisestudien aus Jahren 1860-1875" patřila ve své době k stěžejním pracím týkajícím se Balkánského poloostrova.2 Pro mou práci bude nejvýznamnější druhý svazek tohoto celkem trojsvazkového díla, protože právě on je nejvíce věnován cestování. V první kapitole stručně představím Konstantina Jirečka a popíši jeho životní dráhu, která jej zavedla z vídeňského Tereziana3 přes Prahu až do služeb Bulharského knížectví. Obdobně představím i budapešťského rodáka Felixe Filipa Kanitze. V druhé kapitole se budu zabývat cestováním obou těchto středoevropských vědců po území Bulharského knížectví jako takovým, přičemž mým cílem bude rozebrat způsoby a možnosti cestovaní po dané oblasti a poté zejména analyzovat a následně komparovat...