Saying Seen Again: Audio-Visual Aspects of Samuel Beckett's Company, Ill Seen Ill Said, and Worstward Ho

Abstract

V ČESKÉM JAZYCE Prvotním záměrem této práce je prozkoumat, jakými způsoby do sebe pozdní próza Samuela Becketta přijímá prvky přejaté z médií rádia a filmu, které jsou pro tato média určující. Rozbor textů tvořících Beckettovu románovou trilogii Nohow On je založen na zkoumání dvou způsobů vnímáni, tedy sluchového a zrakového, a uskutečněn pomocí vykladového čtení Company, Ill Seen Ill Said a Worstward Ho v kontextu teorie a praxe médií a filmu. Hlavním předpokladem je, že formální přechody mezi tištěnými a netištěnými médii v Beckettově díle jsou podmíněny autorovým zájmem o rádio, televizi a kinematografii a jeho teoretickou a praktickou obeznámeností s jejich specifiky. Textový rozbor je tak doplněn o biografický a bibliografický rámec a Beckettova znalost vysílacích médií a kinematografie je kladena do souvislosti s progresivní "technologizací" jeho psaní během 80. let. Práce podává obrys počátků a transformací motivu hlasu coby jednoho z hlavních předmětů Beckettova zájmu a v jeho textech zkoumá výpůjčky, ať už praktické či teoretické, z oblasti kinematografie, aby tak osvětlila jejich simulaci pocitového vnímání. Jednotlivé oddíly vycházejí z rané teorie rádia Rudolfa Arnheima, z podrobného rozboru principů sovětské filmové montáže 20. let, jakož i z dalších čistě filmových postupů a...

IN ENGLISH The primary concern of this thesis is to explore the instances of incorporation of media-specific elements extracted and translated from radio and cinema into Samuel Beckett's late prose. The analysis of the texts forming Beckett's Nohow On trilogy is based on the investigation of the two modes of perception - the aural and the visual - and is realised through the close reading of Company, Ill Seen Ill Said, and Wostward Ho in the context of media and film theory and practice. The chief premise is that the formal translations among the print and non-print media in Beckett's work are conditioned by the author's interest in, and theoretical and practical familiarity with, radio, television, and cinematography. The discussion is thus supported by biographical and bibliographical framework, and Beckett's familiarity with the specificities of broadcast media and cinema is considered in their direct relation to the progressive 'technologisation' of his fiction of the 1980s. The thesis outlines the origins and transformations of the motif of voice as one of Beckett's chief fictional concerns, and explores the texts' practical and notional borrowings from the field of cinematography to elucidate the way in which they are designed to simulate perceptual experiences. In doing so, the individual...