Latinský západ v zrkadle byzantského dejepisectva (6.-8. stor.)

Abstract

Základním cílem dizertace je zjistit, jestli východní Římané (Byzantinci) šestého až osmého století měli zájem o latinský západ a ríšskou vládu nad ním. V první části práce jsou identifikovány a zhodnoceny rozmanité diskurzy o počátcích Iustinianovy conquisty, resp. reconquisty Afriky a Itálie, artikulované v dobových pramenech; jediný z nich, který nelze usvědčit nebo důvodně podezírat z toho, že byl artikulovaný oficiálně, je diskurz jistého pramene Pseudo-Zacharia Scholastika, jenž činí zodpovědnými za války s Vandaly a Ostrogóty africké a možná také italské exulanty, kteří si stěžovali na císařském dvoře na místní vládce. Po dalších přípravných studiích (např. o tzv. problematice Theodorichovy ústavní pozice) je učiněn závěr, že císař Iustinianos neměl zájem o ideologicky motivovanou obnovu říše, nýbrž vedl západní války kvůli svým kontaktům se západními aristokraty. Ve druhé části dizertace je zkoumána prezentace Iustinianových západních vojen a západních událostí nebo reálií v dílech byzantských historiků od Marcellina Comita a Prokopia po Theofylakta Simokatta (šesté až rané sedmé století) a je podniknut pokus zjistit jejich postoj k této problematice. Jako vhodný obecný závěr se jeví to, že dějepisci, a to ani Prokopios nebo Agathias, ideu ovládání západu nekritizovali, avšak prezentovali...

The basic aim of the thesis is to investigate whether the Romans of the East (Byzantines) during the 6th to the 8th centuries were interested in the Latin west and the imperial rule over it. In the first part of the work, the various discourses concerning the origins of the Justinianic conquest or reconquest of Africa and Italy articulated in the contemporary sources are identified and evaluated; the only one which cannot be shown or supposed to have been officially articulated is the discourse of a source of Pseudo-Zachariah Scholasticus which makes African and maybe also Italian exulants complaining in the imperial court about the local rulers responsible for the Vandal and Gothic wars. After some other preliminary studies (e.g. concerning the so-called problem of Theodericʼs constitutional position), it is concluded that the emperor Justinian was not interested in an ideologically founded restoration of the empire, but made the western wars because of his contacts with western aristocrats. In the second part of the thesis, the presentation of the Justinianic western wars and western events or realities in the works of the Byzantine historians from Marcellinus Comes and Procopius to Theophylactus Simocatta (the 6th to the early 7th centuries) is investigated and an attempt is made to explore...