Extracelulární matrix u kvasinkových populací

Abstract

Mikroorganismy se v přírodním prostředí nejčastěji vyskytují v mnohobuněčných formách, nejčastěji v biofilmech. Biofilm je charakterizován jako společenství buněk, žijících na rozhraní prostředí, uzavřených v extracelulární matrix. ECM tvoří významnou složku biofilmů u kvasinkových populací. Extracelulární matrix funguje jako ochranná bariéra a umožňuje buňkám přežívat v nepříznivých podmínkách i lépe kompetovat o prostředí s ostatními mikroorganismy. Tvoří také účinnou bariéru proti antibiotikům či jiným škodlivým látkám, což dělá z biofilmů velký problém ve zdravotnictví a průmyslu. Tvorba matrix může být ovlivněná morfologickými formami kolonií. U některých mikroorganismů dochází ke zvýšené tvorbě ECM při fenotypovém přepínání jako reakce na změnu životních podmínek. Složení ECM je rodově i druhově specifické. Hlavní složku matrix tvoří polysacharidy a proteiny.

The microorganisms in a natural environment are frequently found in multicellular forms, most commonly in biofilms. Biofilm is characterized as a community of cells living at the interface of two environments, embedded in the extracellular matrix. ECM is a significant component of biofilms in yeast populations. Extracellular matrix acts as a protective barrier and allows cells to survive under adverse conditions and better compete with other microorganisms. It also forms an effective barrier against antibiotics and other harmful substances, what makes biofilms a serious problem in medicine and industry. Formation of the matrix may be influenced by the morphological forms of colonies. Increased formation of ECM is commonly connected in phenotypic switching in response to changes of their living conditions. The compositeion of the ECM is a genus-and species-specific. The main component of the matrix consists of polysaccharides and proteins.