Paleoklimatologická proxy data pro období svrchního Holocénu ve střední Evropě
Paleoclimatic proxies for the Upper Holocene in Central Europe
bachelor thesis (DEFENDED)

View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/65697Identifiers
Study Information System: 145536
Collections
- Kvalifikační práce [18454]
Author
Advisor
Referee
Nývlt, Daniel
Faculty / Institute
Faculty of Science
Discipline
Geography and Cartography
Department
Department of Physical Geography and Geoecology
Date of defense
15. 6. 2015
Publisher
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakultaLanguage
Czech
Grade
Excellent
Keywords (Czech)
paleoklimatologie, proxy data, svrchní holocén, střední EvropaKeywords (English)
paleoclimatology, proxy data, Late Holocene, Central EuropeTato práce přináší přehled o klimatických rekonstrukcích pokrývajících svrchní holocén ve střední Evropě. Pro kvantitativní určení teploty či srážek se používají nepřímé zdroje informací o dané klimatické proměnné, tzv. proxy data, která lze členit na několik typů: nízko i vysokofrekvenční variabilitu klimatu s ročním rozlišením zachycují letokruhy stromů; biologická proxy data, včetně palynologických, vypovídají spíše o dlouhodobějších změnách podnebí na základě změn složení taxonů a jejich ekologických preferencí; chemismus sedimentů, včetně stabilních izotopů 18 O a 13 C, může prostřednictvím frakcionace a dalších procesů podávat informaci o podmínkách v době vzniku či depozice materiálu. Přírodní archivy doplňují dokumentární data, zachycující klimatické extrémy a podnebí až s měsíčním rozlišením. Střední Evropa je pokryta 44 kvantitativními paleoklimatickými rekonstrukcemi využívajícími zmíněné typy proxy dat, ovšem většina studií se zabývá pouze posledním přibližně 1 000 let. Výzkumy na českém území rekonstruují teploty i srážky, ale pokrývají jen nejmladších ~600 let. Zatímco variabilita úhrnů srážek na úrovni desetiletí nevykazuje dlouhodobé trendy a studie si mezi sebou poměrně odpovídají, rekonstrukce teplot se neshodují na načasování a intenzitě chladných výkyvů v rámci Malé doby ledové,...
This thesis summarizes findings of the Central European climate evolution during the Late Holocene and approaches to studying the paleoclimates. Indirect sources of evidence about a climatic variable, i.e. proxy data, are used to infer quantitative estimates of temperature or precipitation and can be subdivided into several categories: tree rings record both low- and high-frequency variability of climate with annual resolution; biological (and palynological) proxy data show evidence of longer-term climate changes which are deduced from changes of assemblages/taxa and their ecological preferences. Sedimentary chemistry, including stable isotopes 18 O a 13 C, maintains information on environmental conditions at the time of origin and deposition of sediment (thanks to fractionation and other processes); natural archives are complemented with documentary data which capture the fluctuations of climate up to monthly resolution and also extreme events. There is 44 quantitative paleoclimatic reconstructions in the Central Europe that employ the aforementioned proxy data, although the majority of research articles investigates only approximately the past one thousand years. The temperature and precipitation are reconstructed in the area of the Czech Republic for the past ~600 years. Decadal variability of...