Arbitralita protisoutěžních dohod v právu Evropské unie

Abstract

In the past, an Irish barrister and arbitrator James Bridgeman remarked that the arbitration of competition law is a meeting of two black arts. This perception has not changed since and yet, the adjudication of anti-competitive agreements in arbitration is an everyday event of real life. This thesis, after a brief summary of history of arbitrability of competition law, picks specific issues closely tied to current practical problems that arbitrators must face. First, whether arbitrators should consider themselves as being under obligation to raise competition issues of their own motion (ex officio) during arbitration proceedings, secondly, whether national courts of the EU Member States must automatically set arbitral awards in breach of competition rules aside and thirdly, whether arbitrators are in a good position to address complex antitrust questions properly and whether they can receive some help from the official competition authorities entrusted with primary enforcement of antitrust law. Mainly EU law will be covered here albeit with few brief excursions into particular problems of national law of the Czech Republic, to which this thesis endorses relevant solutions.

Irský advokát a rozhodce James Bridgeman kdysi napsal, že soutěžní právo a arbitráž je střet dvou černých umění. Toto vnímání se v podstatě nezměnilo, i když dnes je rozhodování soutěžního práva v arbitrážní praxi takřka na denním pořádku. Tato diplomová práce nejprve shrnuje pozadí arbitrability protisoutěžních dohod a dále vybírá specifické praktické problémy, kterým musí rozhodci čelit při rozhodování sporů z těchto smluv. Nejprve otázku, zda jsou rozhodci povinni řešit problematiku rozporu dohod se soutěžními normami ze svého vlastního podnětu (ex officio), dále, zda vnitrostátní soudy členských států EU musí automaticky rušit rozhodčí nálezy, které by právo hospodářské soutěže porušovaly, a naposled, zda jsou rozhodci vůbec schopní kvalifikovaně složité otázky soutěžního práva rozhodovat a jak jim v tom veřejnoprávní orgány pro hospodářskou soutěž, na jejichž bedrech zejména leží uplatňování soutěžního práva, mohou pomoci. Tato práce se zajímá především o evropskou právní úpravu, ovšem v některých případech jde do českého právního řádu a k určitým jeho problémům se snaží navrhnout konkrétní řešení.