Výjimky z patentovatelnosti z evropského, českého a britského pohledu

Abstract

The purpose of the thesis is to analyse exclusions and exceptions from patentability which is a negative requirement for an invention to enjoy a patent protection. It aims to answer the question why the exclusions are needed and whether they should be preserved as some of them proved to be very controversial. The law and practice of the European Patent Office, the Czech Republic and the United Kingdom are compared with the emphasis on the European Patent Convention and the EPO's case law. In the national regulation, mainly the differences and peculiarities to the European approach are pointed out. The work is composed of four chapters. The first chapter explains the basic concepts of patent law and presents justifications for patent protection. The second chapter deals with various patent systems and reviews the most important international tools of harmonization. In the third chapter, the exclusions are introduced and the distinction between Article 52(2) and (3) EPC (exclusions) and Article 53 (exceptions) is clarified whereas it is submitted that the difficulty posed by the exclusions lies in the interpretation of the words "as such" used in Article 52(3) EPC. The main focus of the thesis lies in chapter four which is subdivided into nine subchapters, each discussing one of the exclusions and...

Resumé Účelem práce je analyzovat výjimky a výluky z patentovatelnosti, tedy negativní kritérium patentovatelnosti vynálezu. Snaží se poskytnout odpověď na otázku, proč jsou výjimky potřebné a zda by měly být zachovány vzhledem k tomu, že některé z nich jsou velmi kontroverzní. Je srovnána právní úprava a praxe Evropského patentového úřadu, České republiky a Spojeného království, přičemž důraz je kladen na Evropskou patentovou úmluvu a rozhodovací praxi EPÚ. V rámci národní úpravy je poukázáno především na odlišnosti a zvláštnosti oproti evropskému přístupu. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola vysvětluje základní pojmy patentového práva a zdůvodňuje patentovou ochranu. Druhá kapitola se zabývá různými patentovými systémy a uvádí přehled nejdůležitějších mezinárodních harmonizačních nástrojů. Ve třetí kapitole jsou představeny jednotlivé výjimky a je osvětlen rozdíl mezi čl. 52 odst. 2 a 3 EPC (výjimky) a čl. 53 EPC (výluky) a dále vyplývá, že obtíže vyvolává interpretace pojmu "jako takový" obsaženého v ust. čl. 52 odst. 3 EPC. Hlavní těžiště práce spočívá v kapitole čtvrté, jež je rozdělena do devíti podkapitol, z nichž každá se zabývá jednou z výjimek a výluk. Důraz je kladen na výjimku počítačových programů jako takových, o níž pojednává podkapitola 4.1. Na této výjimce je demonstrován...