Il commercio del marmo a Ravenna nella Tarda Antichità: i materiali del complesso di San Severo

Abstract

This thesis aims to study the commercial mechanism of Ravenna in the Late Antiquity from the point of view of the amount, type and provenance of the imported stone artefacts (fragments of architectural decoration, revetments slabs, opus sectile, sarcophagi), based on the study of archaeological material from the site of the basilica and the monastery of San Severo in Classe (Ravenna). Ravenna represented an important administrative and cultural center in the 5th and 6th century, connecting western and eastern artistic influences and focusing herself on trade and production. Determination of the stone artefacts from the San Severo locality was principally based on the archaeometric methods and on the combination of archaeologic and geologic approach as well. Specific archaeometric methods (macroscopic, geochemical and mineralogical-petrographic analyses) together with a quantitative evaluation were applied. Many scientific works, dedicated till this time to the art history of late antique Ravenna and dealing also the argument of ravennate "marbles" presumed the prevailing provenance from Proconnesos and usual commercial relations between Ravenna and Constantinople as well. Constantinople played a role of a mediator of oriental localities and Ravenna. The hypothesis concerning the provenance of the...

Předmětem dizertační práce je studium obchodních mechanismů pozdně antické Ravenny z hlediska množství, typu a provenience importovaných kamenných artefaktů (fragmenty architektonické dekorace, obkladových desek, opus sectile, sarkofágů), a to na základě studia archeologického materiálu pocházejícího z lokality basiliky a kláštera San Severo v přístavu Classe (Ravenna). Ravenna představovala v 5. a 6. stol. n. l. významné administrativní a kulturní centrum, v němž se střetávaly prvky západního i východního umění a v němž se soustředil obchod a výroba. Kamenné artefakty pocházející z lokality San Severo v Classe byly analyzovány pomocí archeometrických metod, respektive na základě kombinace archeologického a geologického hlediska (makroskopické, geochemické a mineralo-petrografické analýzy) a dále na základě kvantitativního vyhodnocení. Mnoho vědeckých prací, věnovaných ravennskému umění a pojednávajích také o tématu ravennských "mramorů", často předpokládalo prokonéskou provenienci a čilé obchodních vztahy mezi Ravennou a Konstantinopolí, která byla prostředníkem a styčným bodem mezi východními lokalitami a Ravennou. Hypotézu provenience z Prokonésu podporuje častý výskyt prokonéského mramoru v celém antickém Středomoří. Pro určení provenience vybraných vzorků bílého mramoru byly využity...