Sporné otázky neposkytnutí pomoci v judikatuře českých soudů

Abstract

První část práce nabízí teoreticko-historický přehled pramenů, jejichž aplikace má pro řešení předmětných sporů zásadní vliv. Druhá kapitola se zabývá pojmem potřebné pomoci: jak je vykládán v kontextu jednotlivých případů a které faktory jeho výklad ovlivňují. Mezi ty se řadí zejména okolnosti jednotlivých případů: vnější vlivy, poměry, schopnosti a možnosti pachatele. Poslední část kapitoly se zabývá definicí pojmu v případech, kdy povinnost poskytnout potřebnou pomoc poruší lékař, a jaké změny ve výkladu s sebou tato skutečnost přináší. Třetí kapitola se zabývá otázkou souběhu trestných činů v případě, že jeden ze spáchaných deliktů byl kvalifikovaný jako trestný čin neposkytnutí pomoci. Řeší, co souběhem je, co jím není a ve své druhé části se blíže věnuje okolnostem, za kterých je souběh vyloučen. Čtvrtá kapitola se věnuje povinnosti konat; vymezuje rozdíly mezi povinností obecnou a zvláštní, které demonstruje za použití konkrétních případů. Věnuje se také problematice vzniku odpovědnosti za škodlivý následek.

The first segment of this master thesis offers a theoretical, as well as historical, overview of the sources of law, which provided the essential bases for the resolutions of the individual cases the thesis stands on. Chapter Two centers around the definition of necessary aid; how it is interpreted in the context of each case, as well as the factors affecting the interpretation. Among those are the circumstances of each individual case; conditions both external, as well as those of the culprit, along with his options and abilities. The last part of the chapter is dedicated to the definition of the term, as established by the decisions reached in cases wherein the culprit was a doctor, along with the alterations to the interpretation resulting from such quality of the subject. Chapter Three attempts to deal with the intricacies of criminal concourse when one of the crimes committed was that of criminal inaction. It states just what constitutes a concourse and what does not. In its second part, the chapter strives to deal with the issue of circumstances in which concourse is forbidden. The fourth chapter talks about the obligation to act; it delineates the differences between a general obligation and a specific one, which are demonstrated by comparing and contrasting topical court rulings. It also...