Britsko-hannoverská diplomacie v závěrečných letech Velké severní války, 1714-1721

Abstract

Válka sužovala severovýchodní Evropu již 14 let. Právě v roce 1714 nastoupil hannoverský kurfiřt Jiří na britský trůn a švédský král Karel XII. se vrátil ze svého osmanského exilu. Jeho přítomnost vedla jeho nepřátele k útoku na zbylé švédské provincie v Říši. Útok se zdařil, ale jejich další plán na invazi do jižního Švédska byl carem Petrem I. odvolán, což vedlo k rozpadu aliance, na část vedenou Jiřím a část pod Petrovým vedením. Této okolnosti využil Karel XII. ve snaze zlepšit svoji pozici, nicméně tato politika skončila po jeho smrti v roce 1718 a nový diplomatický kurz vedl posléze k ukončení války.

The war had scourged North-eastern Europe for almost 14 years. In 1714 the elector of Hannover George succeeded to the British throne and the Swedish king Charles XII returned home from his Ottoman exile. His presence led his enemies to attack the remnants of Sweden's provinces. The attack was successful, but their further plan for an invasion into southern Sweden was called off by tsar Peter I what caused the split of the northern alliance into one part led by George and the other one under Peter's command. The Swedish king tried hard to exploit this situation in an attempt to improve his position, nevertheless this policy ended by his death in 1718 and a new diplomatic course led to the conclusion of the war.