Der Einfluss der Asyldiskussion in der Bundersrepublik Deutschland auf die Angriffe gegen Immigranten in Jahren 1992 - 1993: Fälle Mölln und Solingen
The Influence of Asylum Discussion on Attacks against Immigrants in Federal Republic Germany in the Years 1992 - 1993: Cases Mölln und Solingen
Vliv azylové diskuse na útoky proti imigrantům v Spolkové republice Německo v letech 1992 - 1993: Případy Mölln a Solingen
bakalářská práce (NEOBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/54416Identifikátory
SIS: 106814
Kolekce
- Kvalifikační práce [18159]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Janura, Lukáš
Fakulta / součást
Fakulta sociálních věd
Obor
Česko-německá studia/Deutsch-Tschechische Studien
Katedra / ústav / klinika
Katedra německých a rakouských studií
Datum obhajoby
29. 1. 2013
Nakladatel
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vědJazyk
Němčina
Známka
Neprospěl/a
Klíčová slova (česky)
Mölln, Solingen, azyl, útok na cizince, pravicový extremismus, azylový kompromis, debataKlíčová slova (anglicky)
Mölln, Solingen, asylum, attack on migrants, right-wing extremism, Asylkompromiss, debateVlna útoků mířených proti cizineckým menšinám v Německé spolkové republice v prvních letech po znovusjednocení se stala na pozadí azylové debaty diskutující nutnou změnu zákona a přílivu žadatelů o azyl palčivým problémem. Vyvrcholením proticizineckých nálad se stal útok v Möllnu v listopadu 1992, během kterého zemřely 3 osoby turecké národnosti. Reakcí byly masové protesty německého obyvatelstva a konečně i snaha politických stran ustoupit ze svých pevných stanovisek a domluvit se na změně azylového zákona. Dne 6. prosince 1992 se strany CDU/CSU a SPD shodly na azylovém kompromisu (Asylkompromiss), který měl příliv žadatelů zastavit zároveň však právo na azyl zachovat a od kterého si téměř všechny strany slibovaly konec nepřátelských činů vůči cizincům. Změna zákona byla 26. 5. 1993 schválena v německém Bundestagu a v platnost vstoupila 1. 7. 1993. Ovšem schválené omezení přijímání nových azylových žadatelů neodradilo pravicové extrémisty a před samotným vstupem zákona v platnost spáchali poslední velký žhářský útok v Solingenu dne 29. 5. 1993, který se zapsal do poválečných německých dějin svým počtem obětí i rozsahem jako nejstrašnější případ proticizineckých nálad vůbec. Práce dochází k závěru, že vliv médií případně politické diskuze na chování útočníků není prokazatelný, avšak pozadí útoků...
The wave of attacks against national minorities in the Federal Republic of Germany in the first years after The German reunification in 1990 became on the background of asylum debate discussing the necessary change of asylum right and influx of asylum seekers became a burning problem. The culmination of moods against migrants was the attack in Mölln in November 1992, where were 3 persons of Turkish origin killed. The reactions were massive demonstrations all over Germany and finally an effort of political parties to give in their strict attitudes and agree on the amendment of asylum right. On 6th December 1992 CDU/CSU and SPD agreed on so called Asylkompromiss that should stop the influx of asylum seekers but still should keep the right of asylum and from that almost all the parties expected the end of the aggression against immigrants. The amendment of law was passed in German Bundestag on 26th May 1993and came into force on 1st July 1993. However the approved restriction of gaining the asylum didn't discourage the right-wing extremists and before coming into force they committed one of the most terrific arson attacks in Solingen on 29th Mai 1993, which entered in the German post-war history as the one with the most victims at all. The thesis comes to the conclusion that the influence of media had...