Reflexe římské republiky v římském a novověkém politickém myšlení

Abstract

The main objective of the thesis is to map how Roman and modern political thought reflected the era of Roman Republic. Particular authors, who devoted certain part of their work to Roman Republic, are chosen as representatives of the various historical eras. This thesis does the research into their work to find how specifically they mentioned, comment on or were inspired by Roman Republic. All these findings are presented in the context of particular thinker's complete work. Research begins with two authors living in republican times, namely Polybius and Cicero, and continues to the times of imperial Rome examining the 4th Century Eutropius. The part describing modern political philosophy chronologically lists Florentine Machiavelli, baron de Montesquieu, American Federalists and socialist thinkers Marx and Engels. The thesis then moves to comparison of all stated authors. Ten different topics are chosen to illustrate the common ground and differences of reflections among the examined authors. Such comparison provides required data for the secondary objective of the thesis - to explain which aspects of Roman Republic were the most significant for political philosophy.

Hlavním cílem práce je zmapovat, jak římské a novověké politické myšlení reflektovalo období římské republiky. Z různých dějinných období jsou vybráni jednotliví zástupní političtí myslitelé, kteří téma římské republiky zpracovávali, komentovali, nebo se jím nechali inspirovat. Jejich poznatky o římské republice jsou systematicky zkoumány a uváděny v kontextu celého díla konkrétního myslitele. Výzkum autorů postupuje chronicky a začíná u myslitelů římské republiky Polybia a Cicera. Římské císařské autory representuje Eutropius. Jako zástupci novověkého politického myšlení byli vybrání Machiavelli, Montesquieu a dva autorské kolektivy - američtí federalisté a Engels s Marxem. Po nastínění toho, jak všichni tito autoři ve svých dílech reflektovali římskou republiku jednotlivě, přechází práce k jejich vzájemnému srovnání. Komparace se v práci provádí na deseti tematických celcích, které byly autory zmiňovány nejčastěji, s největším důrazem a na nichž můžeme mezi jednotlivými autory nejlépe ilustrovat důležité styčné plochy, či naopak rozpory v náhledu. Tato komparace poskytuje data nutná pro odpověď na sekundární výzkumnou otázku, a sice, které aspekty římské republiky měly na politické myšlení největší vliv.