Poetika Holanových sbírek Triumf smrti, Vanutí a Oblouk

Abstract

Diplomová práce analyzuje poetiku prvních dvou sbírek Vladimíra Holana - Triumfu smrti (1930, přepracování 1936, 1948) a Vanutí (1932). V první řadě se zaměřuje na určení jejich rytmické struktury, jejích konstant a postupných proměn. Zvláštní pozornost věnuje přepracováním sbírky Triumf smrti - při rozboru jejích tří variant sleduje, jak se vyvíjelo a zpřesňovalo Holanovo pojetí básnického rytmu a jeho vztah k sémantice básnického textu a jejím proměnám. Součástí zkoumání poetiky je určení funkce rytmických konstant v jednotlivých sbírkách, doprovázené pokusem prokázat, že vztah rytmu a eufonie či instrumentace verše a jejich vzájemné působení patří k osnovným složkám Holanovy lyriky v tomto období. Dále se práce zabývá sémantikou těchto Holanových sbírek, především rozborem základních rysů Holanovy metafory a metonymie, jejich vzájemným vztahem a prostupováním. Poté proměnami metafor v metonymie a jejich přerůstáním v kontextu básnického textu v symboly. Smyslem práce je ukázat, že podstata básnické sémantiky těchto Holanových sbírek tkví ve specifice a jedinečnosti jejich poetiky a že se z ní zákonitě rodí, vyrůstá a utváří.

This thesis analyzes the first two poetry collections by Vladimir Holan - Triumf smrti (1930, revision 1936, 1948) and Vanutí (1932). At first, it focuses on identifying their rhythmic structure, its constants and the successive transformations. Particular attention is given to reprocessing of collection Triumf smrti - in the analysis of its three variants to see, how did the Holan's conception of poetic rhythm developed and its relationship to semantics of poetic text and its transformations. Part of exploration is to determine the function of poetic rhythm constants in individual collections, accompanied by an attempt to demonstrate that the relationship of rhythm, euphony and instrumentation of verse and their interaction belongs to the basic components of Holan's lyricism in this period. Furthermore, the work deals with the semantics of these Holan's collections, especially analysis of the basic features of his metaphor and metonymy, their mutual relationship, changes of the metaphors into metonymy and overgrowth in the context of poetic text into symbols. The purpose of the work is to show that the essence of poetic semantics in these collections lies in the specificity and uniqueness of their poetics, from which it is inevitably born, grows and shapes.