Překlad a recepce francouzského šansonu

Abstract

Práce se zabývá překladem francouzských šansonů do češtiny. Jejím jádrem je rozbor a srovnání překladu osmi textů z repertoáru G. Brassense, J. Brela a E. Piaf (autory překladů jsou J. Dědeček, P. Kopta, M. Balejová a S. E. Brandejsová). Práce zkoumá dominantní funkční rysy uvedených předloh a to, do jaké míry se překladatelům podařilo tyto funkční rysy zachovat. Zvláštní důraz je přitom kladen na vztah mezi sémantickou přesností a "zdařilostí" překladu, pochopenou jako schopnost překladu zachovat funkční dominanty předlohy. Rozboru předchází teoretická část, v níž jsou představena některá pojmová rozlišení a teoretické modely v dílech teoretiků překladu (J. Levý, K. Reiss, P. Low), která se z hlediska vytčeného cíle ukazují jako užitečná.

The topic of the present paper is the translation of the French chanson into Czech. The paper focuses on the analysis of eight lyrics from the repertoire of G. Brassens, J. Brel and E. Piaf (the translators are J. Dědeček, P. Kopta, M. Balejová and S. E. Brandejsová). The paper examines prevailing functional characteristics of the originals and the extent to which these have been maintained in the various Czech translations. Special attention is given to the relation between semantic accuracy and "successful" translations, meaning here translations which maintain the prevailing functional characteristics of the original. Preceding the analysis is the theoretical part of the paper in which we introduce some terms and theoretical models applied by theoreticians in the field of translation (J. Levý, K. Reiss, P. Low), insofar as these terms and models are relevant to the topic.