Lidství a zvířeckost mezi Heideggerem a Derridou

Abstract

This work deals with the difference between man and animal in the context of the theme of time as treated by Heidegger and Derrida. The starting point of the work is the critique of early Heidegger and his characterization of animal as poor in world. This critique targets his thinking of time and possibility. As first two chapters try to show, despite his basic emphasis on time and on the possibility character of human being, Heidegger still thinks time on the basis of presence and possibility on the basis of reality. Only after taking this step can he think animal privatively as meaningless or poor - in a certain absence of time. This critique results in looking for a more consistent thinking of time and possibility as a way to a more welcoming thinking of animal. The third chapter is concerned with Derrida's objections to searching for other time and it maps the main problems connected with this project of Heidegger. The next three chapters present the main analysis of Heidegger's later thought of time. The differences between his late and early thought are emphasized as the differences between his late speech Time and Being and the early work Being and Time. Heidegger in his later works explores the unity of the three-dimensional time and bewares to think it as presence. The ground of the unity...

Předkládaná práce se zabývá rozdílem mezi člověkem a zvířetem v souvislosti s tematikou času, jak ji zpracovává Heidegger a Derrida. Hlavním východiskem je kritika raného Heideggerova myšlení zvířete jako ochuzeného o svět, provedená jako kritika jeho myšlení času a možnosti. První dvě kapitoly se snaží ukázat, že raný Heidegger přes svůj zásadní příklon k časovosti a možnostnímu charakteru bytí člověka stále myslí možnost jako skutečnou a čas jako přítomný. Teprve na základě tohoto kroku může myslet zvíře privativně jako nesmyslné, resp. ochuzené - v nějaké podobě nepřítomnosti času. Tato kritika vede k hledání důslednějšího myšlení času a možnosti, jako prostředku ke vstřícnějšímu myšlení zvířete. Třetí kapitola se zabývá Derridovými výhradami k takovému hledání času a snaží se zmapovat úskalí, která se s Heideggerovým záměrem pojí. V dalších třech kapitolách je předložen hlavní rozbor pozdního Heideggerova myšlení času. Důraz je kladen na rozdíly tohoto pojetí oproti ranému myšlení, hledané především jako rozdíly mezi pozdní přednáškou Čas a bytí a raným Bytím a časem. Pozdní Heidegger se na rozdíl od raného ptá na jednotu trojitě dimenzionálního času a vyhýbá se tak tomu, aby ji fakticky myslel jako přítomnost. Základem jednoty času je jeho čtvrtá dimenze blížnosti, která se děje jako...