Vliv latiny na severogermánské jazyky s důrazem na norštinu

Abstract

Práce je zaměřená na vliv latiny na severogermánské jazyky s důrazem na norštinu. První část práce zkoumá tento fenomén z hlediska sociolingvistiky: určení kontextů, v nichž byla latina používána, určení poměru používání latiny k používání domácích jazyků v období středověku, role církve, školství a literatury. Druhá část je zaměřena na praktický vliv latiny přetrvávající do dnešní doby, zejména přejatá slova, předpony a přípony, změny ve skloňování, vliv na syntax, ustálené fráze. Hlavním předmětem výzkumu je sbírka norských středověkých listin, Diplomatarium Norvegicum, na jejímž základě je vypracován poměr listin v latině a národním jazyce, změny v používání sledovaných jazyků podle období a tématu, porovnání s podobnými výzkumy pro Dánsko a Švédsko.

The thesis concentrates on Latin influence on North Germanic languages, especially on Norwegian. First part deals with this topic from sociolinguistic point of view: relationship between Latin and domestic languages in Middle Ages, discerning contexts, where Latin was used, emphasizing the role of church, schools and literature. Second part concentrates on concrete examples of Latin influence, persisting to the modern times, especially loanwords, prefixes and suffixes, irregular declension, idioms. Original research concentrates on Norwegian letters from Middle Age, in Diplomatarium Norwegicum. Research about numbers of Latin letters and letters in domestic language, according to topic and time, in comparison with similar informations from Denmark and Sweden.