Stavitelé a obránci dělostřeleckých tvrzí československého opevnění 1935 - 1938

Abstract

Stále živá otázka možností obrany Československa v září roku 1938 nenechává spát mnoha badatelům i po více než sedmdesáti letech od podepsání potupného mnichovského diktátu. Nejmohutnějšími prvky pevnostního systému, dosud největší stavby na našem území, byly takzvané dělostřelecké tvrze zahrnující rozsáhlé podzemní prostory, spojující povrchové pevnosti projektované pro nejvyspělejší technické mechanismy meziválečného období. Kapitoly bakalářské práce se snaží otevřít nové pohledy na důvody výstavby opevnění v našich zeměpisných šířkách, exponovat stavby dělostřeleckých tvrzí v kontextu prvorepublikové fortifikace, přiblížit vynikající organizovanost složek zajišťujících jejich výstavbu a zdůraznit vynikající výběr vojáků zvláštních útvarů hraničářských pluků, který se projevoval nejen během příprav tvrzí na obranu, ale i po rozpuštění těchto útvarů. Klíčová slova Československo 1938, Mnichovská dohoda, opevnění, dělostřelecká tvrz

Still burning question of defense of the Czechoslovakia in September 1938 is constantly living in minds of many researchers even after seventy years since the humiliating Munich Agreement has been signatured. Most massive elements of the Czechoslovak defense system were called artillery fortresses including an extensive underground corridors, connecting infantry blocks designed for advanced technical mechanisms of the interwar period. Chapters of the thesis try to open new perspectives on the reason for the construction of fortification in our latitudes, great organization of groups providing construction and excellent qualities of special trained soldiers showed not only during preparations to defend the fortresses, but also after dissolution of theirs border guard units. Keywords Czechoslovakia 1938, Munich agreement, fortification, artillery fortress