Komparace české a španělské úpravy soudních výkonů rozhodnutí a exekucí na peněžitá plnění na příkladu srážek ze mzdy

Abstract

The topic of the submitted paper is comparison of the Czech and Spanish legal regulations of judicial law enforcement on pecuniary consideration on the example of salary deduction. Further its scientific aim is by the use of the comparative law method to evaluate the legislation in question and based on such results to draw conclusions de lege ferenda in the field of judicial law enforcement on pecuniary consideration for the intended Czech recodification of civil procedure, incl. rules of judicial law enforcement. Salary deductions have been chosen as an illustrative example of rather conflicting rules (considerable extension of the Czech legislation compared to the very modest rules of Spanish salary deductions). The author drew on the traditional three-element structure of comparative works, and chose the Czech legislation as a comparatum, the Spanish one as comparandum, and the "tertium comparationis" as the relator is the enforceable performance to pecuniary consideration by the courts attaching the salaries and other similar incomes. This corresponds to the division of work into three parts according to these basic elements of comparison. Regarding the description of the various institutes the author draws not only from the statutory text, the jurisprudence and literature, but also seeks to...

Tématem předkládané práce je komparace české a španělské úpravy soudních výkonů rozhodnutí a exekucí na peněžitá plnění na příkladu srážek ze mzdy. Jejím vědeckým cílem potom je srovnávací právní metodou dojít ke zhodnocení studovaných právních úprav a z těchto poznatků vyvodit závěry de lege ferenda v oblasti soudního výkonu rozhodnutí na peněžitá plnění pro zamýšlenou českou rekodifikaci civilního procesu, vč. úpravy soudních výkonů rozhodnutí. Srážky ze mzdy byly zvoleny jako demonstrativní příklad dosti protikladných úprav (značná extenze té české a ve srovnání s ní velmi skromná úprava španělská). Autor vyšel z tradiční tříprvkové struktury komparatistických prací a jako komparát zvolil českou právní úpravu, jako komparandum španělskou a tzv. tertium comparationis jako relátor nucený výkon exekučních titulů na peněžitá plnění soudy postižením mzdy a jí na roveň postavených příjmů. Tomu odpovídá i členění práce do tří základních částí podle uvedených prvků komparace. U popisu jednotlivých institutů autor vychází nejen ze zákonného textu, judikatury a odborné literatury, ale snaží se i o kritické zhodnocení úpravy na základě praktických zkušeností (zvláště to platí u české úpravy). Samotné závěry práce jsou pro českého zákonodárce inspirativního rázu.