Regionální politické strany ve Španělsku a stát autonomií

Abstract

Španělsko patří mezi země, v nichž je státní moc hluboce decentralizována. Model současného mocensko-teritoriálního uspořádání vznikl během přechodu k demokracii, jenž proběhl mezi lety 1975 až 1982. Tzv. autonomní stát byl postaven na konsensu a vůli ke kompromisu mezi hlavními politickými hráči, proto je do značné míry dílem ambivalentním, které se dnes nemůže opřít o plnou akceptaci ani finalitu. Tato skutečnost, společně s odvěkou heterogenitou španělského obyvatelstva, vede ke vzniku štěpení založeného na odlišných představách o politicko-územní konfiguraci země. Stát je rozdělen do sedmnácti autonomních společenstev. Ta jsou vybavena legislativními i exekutivními pravomocemi a vytváří svébytné politické arény. V některých z nich probíhá politická soutěž obdobně, jako na úrovni celostátní. Ve většině společenstev však hrají významnou, někdy dokonce klíčovou úlohu regionální politické strany. Právě ty přitahují pozornost tohoto výzkumu. V jeho rámci si klademe dva cíle. Za prvé, zjišťujeme, jaká stanoviska zaujímají zmíněné subjekty vůči modelu státu autonomií, resp. zda a do jaké míry se s ním ztotožňují, nebo naopak neztotožňují. V souvislosti s tím se ptáme, jakého statusu se strany pro svoji domovinu dovolávají. Zajímá nás také stabilita nalezených pozic. Zdrojovou základnou výzkumu jsou...

Despite not being a federation Spain is deeply decentralized country. The present-day system of political and territorial organization was outlined during the process of transition to democracy, which took place between 1975 and 1982. The so-called State of Autonomies was based on consensus and will to find a general agreement among the main political actors. Hence, to some extent, it has an ambivalent nature and nowadays is short of full acceptance and finality. This fact alongside the age- old heterogeneity of Spanish population results in a cleavage mirrored in the different views on desirable power and territorial configuration of the country. Today, Spain is divided into seventeen autonomous communities. These units are endowed with both executive and legislative functions and they constitute distinctive political arenas. In some of them the political competition resembles that of the national level. Nevertheless, in the majority of the communities the regional political parties have got an important, sometimes even pivotal role. Right these actors of regional politics are in the focus of this research. In its scope we defined two aims. Firstly, we want to find out what attitudes the regional political parties take towards the autonomous state and its nature, and, respectively, if and to what...